Astronomové potvrdili přítomnost slabě zářícího tělesa 2025 PN7, které dlouhodobě sdílí oběžnou dráhu Země kolem Slunce. Objev podtrhuje význam moderních laboratoří při objevech asteroidů, které dlouhodobě unikaly pozornosti vědců.
Kosmické těleso nazvané 2025 PN7 se do povědomí veřejnosti poprvé dostalo začátkem letošního srpna, kdy španělští vědci z Universidad Complutense de Madrid publikovali článek, který objev tohoto asteroidu popisuje. Za objevem tohoto kvazi-satelitu planety Země pak astronomové vděčí observatoři pan-STARRS umístěné na Havaji.
Asteroid bude Zemi doprovázet déle než jedno celé století
Již samotná detekce asteroidu byla pro vědce nemalým úspěchem, skutečné pozdvižení však vyvolalo následné porovnání aktuálních dat s archivními měřeními, aby bylo možné případně prokázat, zda-li bylo těleso 2025 PN7 již někdy pozorováno. K překvapení vědců tomu tak bylo – již v roce 2014 byl kvaziměsíc skutečně detekován, přičemž se zjistilo, že se pohybuje po stabilní oběžné dráze vedle Země již zhruba 70 let. Podle diskuze z fóra amatérských astronomů se pak 2025 PN7 zhruba stejnou dobu po boku naší planety zdrží.
DOES EARTH HAVE A NEW MOON? SORT OF.
Astronomers found a tiny 62-foot asteroid, 2025 PN7, that’s been quietly trailing Earth for decades.
It’s a “quasi-moon,” orbiting the sun but hanging around our planet like a tag-along.
Researchers say it could stay with us for the next 60… https://t.co/eNEaQNTaTv pic.twitter.com/piVVSe5Jse
— Mario Nawfal (@MarioNawfal) September 13, 2025

Vědci objevili na prahu Země asteroid, který se blízkosti planety pohybuje již bezmála 70 let. Foto: Pixabay
Kvaziměsíce se od měsíců a miniměsíců liší především svou oběžnou dráhou. Zatímco běžné měsíce skutečně fungují jako přirozené družice, a obíhají tak okolo Země především díky působení gravitačních sil samotné planety, která je k sobě přitahuje. Kvaziměsíce jsou však planetární gravitací ovlivňovány pouze částečně, a jejich oběžnou dráhu tak řídí především Slunce. V konečném důsledku tak tato tělesa neobíhají okolo Země, ale pouze s ní sdílí její oběžnou dráhu okolo naší nejbližší hvězdy.
Co nám může přinést studium kvaziměsíců
O existenci podobných satelitů máme povědomí od začátku 90. let minulého století, kdy byl poprvé popsán asteroid 1991 VG. Astronomové tvrdí, že Země má aktuálně přibližně sedm takových kvaziměsíců, přesný počet však i v kontextu nedávného objevu není znám.
Dalším známým případem je pak Kamoʻoalewa objevený v roce 2016. K tomuto asteroidu aktuálně putuje čínská kosmická mise Tianwen-2, jejímž cílem je z odběr vzorků z povrchu tohoto tělesa. Raketa by se k Zemi měla vrátit v roce 2027, přičemž se očekává, že přinese zásadní poznatky o původu naší sluneční soustavy. Rovněž lze předpokládat, že se v budoucnu dočkáme dalších podobných objevů nových kvaziměsíců, které doprovází naši planetu na cestě okolo Slunce.