Je možné, že další robot, kterého NASA vyšle za výzkumem na některou z planet, si s sebou přibalí malého průzkumníka. Ten se dostane i na místa, kam velká vozítka nemohou. Prvním cílem bude Mars.
Tento drobný stroj se dokáže složit a rozložit, stejně jako origami! Takhle to alespoň NASA ráda tvrdí o jejich novém robotovi, kterého pojmenovali „PUFFER“. Byl sestaven za účelem výzkumu a velikostí by se dal přirovnat dlani dospělého člověka.
Zařízení má potenciál na to, aby dokázalo změnit způsob, jakým byl doposud zkoumán Mars. Jeho silnou stránkou je, že se dokáže pohybovat takřka všude. Trhliny, krátery či jízda po svahu již nejsou problémem. Na jedno nabití baterie dokáže urazit až 2050 stop, tedy přibližně 625 metrů.
Stávající vozítka jsou příliš velká a pomalá
Abychom si dokázali představit, jak revoluční tento robotek je, musíme si uvědomit, že dosavadní výzkum Marsu měl k dispozici především zařízení o velikosti rodinného SUV. Kdyby tak byli roboti na misi vysláni společně, dokázali by prozkoumat znatelně větší plochy, nemluvě o tom, že by nebezpečný terén již nadále nepředstavoval nepřekonatelnou překážku. Zároveň by také mohli planetu zkoumat každý zvlášť, což by bádání značně urychlilo.
„Chystáme se je (PUFFFERY) vyslat především do těžko přístupných oblastí, například na skalní římsy a podobně,“ říká Jaakko Karras, projektový manažer z týmu kolem Puffera.
Japonské origami inspirovalo inženýry
Mimo fakt, že je mimořádně lehký, má robot také dvě kola, která lze podle potřeby sklápět ke konstrukci. Díky tomuto se dokáže dostat do velmi úzkých míst. Je to právě kvůli těmto kolům, proč NASA robotův pohyb označuje jako „táhlou chůzi“. Dopředu se totiž pohybuje „krokováním“, kolo po kolu, aniž by uklouzl.
Pufferova konstrukce obsahuje jakýsi ocas, a to za účelem lepší stability. Na své spodní straně má solární panely, takže se kdykoliv může otočit „na záda“ a dobít se sluneční energií.
Robota NASA testovala v Kalifornii v Rainbow Basin, kde zkoušela jeho schopnost pohybovat se přes kameny a převisy. Jde o prostředí podobné tomu na Marsu. Vesmírná agentura bude v nehostinném prostředí rudé planety pátrat, neboť věří, že se pod čnějícími kusy hornin nacházejí organické molekuly, které se zde schovávají před nebezpečnou radiací. Druhým zkušebním polem byla hora Elbrus, kde byla vyzkoušena schopnost pohybu robota ve sněhu.
Puffera dále čeká vybavení vědeckým náčiním, jako třeba nástroji pro zkoumání vzorků půdy za účelem nalezení organických molekul či spektrometrem pro zkoumání chemického složení okolí.
Robot má vlastní mozek, nemusí čekat na pokyny
Dále NASA tvrdí, že se inženýři pokouší do Puffera nainstalovat „chytrý software“ a udělat z něj tak autonomního robota. Choval by se tak podobně jako automobily bez řidičů. Jeden rover (běžný výzkumný robot) by dokázal unést několik těchto samostatných Pufferů. Něco takového by se po vypuštění dalo nazvat doslova koordinovaným rojem. Pomocí Pufferů by se zkoumala oblast ve všech směrech a rover by se následně přemístil za tou „nejzajímavější“ z nich.
NASA již aktivně pracuje na vývoji nového typu rovera, kterého plánuje na Mars vyslat do tří let, konkrétně do léta 2020. Může za to i technický stav stárnoucích robotických průzkumníků. Očekávaným příletem na rudou planetu je 21. únor 2020, a jestliže bude Puffer připraven k použití, přistane zde po boku svého upgradovaného společníka, se kterým budou pátrat po známkách života.
Nový rover bude schopen vrtat do tvrdých hornin a sbírat vzorky, aby mohly být následně dopraveny a přezkoumány na Zemi. Tato myšlenka tvoří důležitou součást plánu příštího výletu na Mars.
