Asteroid 2024 YR4 měl podle odhadů vědců původně zasáhnout v roce 2032 Zemi. Objekt o průměru přibližně 60 metrů by při dopadu na zemský povrch způsobil vážné škody. Dnes už naštěstí víme, že naši planetu mine. Jenže nová trajektorie přináší jiný problém.
Podle aktualizovaných výpočtů existuje 4% pravděpodobnost, že asteroid v roce 2032 narazí do Měsíce. Mohlo by se zdát, že nás to nemusí trápit a jedná se maximálně o zajímavou podívanou pro astronomy. Pravda je však složitější. Tým vedený Brentem Barbeem z NASA Goddard Space Flight Center varuje před vážnými důsledky takového dopadu.
Asteroid 2024 YR4 má 4% šanci zasáhnout v roce 2032 Měsíc. Zdroj: Pixabay
Náraz by totiž do kosmu vymrštil obrovské množství měsíčního materiálu. Na rozdíl od Země, která má hustou atmosféru zachycující většinu tohoto materiálu, má Měsíc jen velmi slabou gravitaci. Miliony drobných částic by se tak rozptýlily do okolí Měsíce a Země, kde by představovaly dlouhodobou hrozbu pro vše, co tam létá.
„Množství mikrometeoroidů by se mohlo zvýšit až tisíckrát oproti běžným hodnotám,“ upozorňují vědci ve své studii, kterou předložili k recenznímu řízení v Journal of the Astronautical Sciences. A to by byl skutečně problém.
Satelity v ohrožení
V současnosti obíhají kolem Země tisíce aktivních satelitů, konkrétně jich je aktivních kolem 12 tisíc. Od těch vojenských po komerční konstelace jako Starlink. Přidejme k tomu Mezinárodní vesmírnou stanici a špičkové přístroje jako je Hubbleův teleskop.
Všechny tyto objekty by byly vystaveny bombardování drobnými úlomky po dobu několika let. Už nyní je problém s vesmírným odpadem jedním z největších rizik kosmonautiky. Náraz asteroidu do Měsíce by situaci dramaticky zhoršil.
Malé kusy vesmírného smetí již nyní ohrožují ISS. Náraz do Měsíce by mohl vše výrazně zhoršit. Zdroj: NASA/JPL-Caltech
Kosmický průmysl má dnes hodnotu stovek miliard dolarů ročně. Poškození či ztráta klíčových satelitů by se dotkla všeho od GPS navigace přes meteorologické předpovědi až po internetové připojení v odlehlých oblastech.
Proč nestačí odklonění?
Tradiční přístup k ochraně před asteroidy spočívá v jejich odklonění, ne v destrukci. Úspěšná mise DART z roku 2022 ukázala, že dokážeme změnit trajektorii asteroidu nárazem kosmické sondy. Proč tedy tentokrát uvažovat o radikálnějším řešení?
Důvodů je několik. Především nemáme dostatek času na pečlivé plánování. Asteroid se k Zemi a Měsíci přiblíží už v roce 2028, ale teprve pak budeme schopni přesně změřit jeho dráhu a potvrdit, zda hrozba skutečně existuje. Pokud ano, zůstane nám jen pár let na akci.
Horší je, že stále nevíme přesnou hmotnost a složení 2024 YR4. Pro úspěšné odklonění potřebujeme znát tyto parametry s vysokou přesností. Špatně vypočítaný úder by mohl asteroid poslat úplně jiným směrem, třeba přímo k Zemi.
Atomová bomba jako řešení
Proto vědci z NASA navrhují jinou strategii: asteroid jednoduše roztrhat na kousky. Buď pomocí kinetického impaktoru podobného misi DART, nebo, což zní jako řešení z filmu Armageddon, pomocí jaderné zbraně, viz náš článek o možných způsobech ochrany Země před vesmírnými hrozbami.
Zničení asteroidu atomovou bombou může být efektivním řešením. Foto: Freepik AI
„Nukleární mise by mohla být vypuštěna mezi koncem roku 2029 a koncem roku 2031,“ uvádí studie. Jaderná nálož by buď explodovala přímo na povrchu asteroidu, nebo v jeho těsné blízkosti.
Tato metoda má své výhody. Nemusíme znát přesnou hmotnost objektu, stačí ho rozbít na dostatečně malé kusy, které už nebudou představovat vážnou hrozbu ani pro Měsíc, ani pro satelity. Menší fragmenty by atmosféra Země zachytila a my bychom si mohli užít několikadenní „meteorický déšť“.
Čas se krátí
Plánovací okno se rychle uzavírá. Mise zaměřená na kinetický impakt by musela startovat mezi dubnem 2030 a dubnem 2032. Nukleární alternativa by mohla odstartovat mezi koncem roku 2029 a koncem roku 2031.
Vědci také zvažují možnost přesměrovat některou z již existujících misí, jako je sonda Psyche nebo OSIRIS-APEX, aby asteroid předem prozkoumala. To by poskytlo cenné informace ještě před případným úderem.
Zajímavou otázkou zůstává financování. Zatímco při ohrožení celé planety by se dalo očekávat mezinárodní spojení sil, v tomto případě jde především o ochranu satelitů, které z velké části vlastní soukromé firmy. Kdo by měl zaplatit misi za miliardy dolarů v době, kdy Amerika škrtá své vědecké rozpočty a Evropu zaměstnává válka na Ukrajině?
První vesmírný objekt zasažený atomovkou?
Pravděpodobnost 96 %, že asteroid Měsíc mine, je stále vysoká. Ale i 4% riziko je v kosmickém měřítku značné. Podle vědců jde především o příležitost otestovat technologie pro planetární obranu, které budeme v budoucnu možná skutečně potřebovat.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba by mohl vědcům pomoci s pozorováním vlastností asteroidu. Zdroj: Se souhlasem NASA
Vesmírný dalekohled Jamese Webba se pokusí asteroid zachytit už v únoru 2026. To by poskytlo dva roky navíc pro plánování. Rozhodující bude ale až průlet v roce 2028, kdy budeme konečně schopni s jistotou určit další trajektorii.
Asteroid 2024 YR4 tak možná vstoupí do historie jako první vesmírný objekt, který lidstvo záměrně zničilo pomocí jaderné zbraně. Nebo prostě proletí kolem a za několik let na něj zapomeneme…
