Úspěch a popularita umělé inteligence poněkud zastínila jiný, avšak neméně významný fenomén – mozkové organoidy. Výzkum v této oblasti přitom za poslední roky zaznamenal nemalý pokrok.
Před zhruba deseti lety se vědcům podařilo dosud nemožné. Ve zkumavce dokázali vypěstovat miniaturní mozkové buňky. Komplexita tkání v mozku dosud znemožňovala detailnější průzkum biochemických procesů v jednom z nejdůležitějších orgánů lidského těla, díky tomuto objevu se však mohla medicína i další přidružené obory posunout dále.
Dosud žádný superpočítač prakticky nebyl schopen se svým výkonem rovnat lidskému mozku. Zdroj: Unsplash
Tyto uměle vytvořené mozkové buňky později získaly název mozkové organoidy, a v průběhu let se poměrně významně rozšířilo také pole jejich možné aplikace. Od původních nástrojů k lepší diagnostice a porozumění například neurodegenerativním onemocněním se tak mozkové organoidy dnes stávají přímou konkurencí umělé inteligence. Díky tomu se společností šíří nový termín, a sice organoidní inteligence nebo-li OI.
Ze zkumavky k biologickým počítačům
Organoidy jsou tvořeny biologickou tkání, přičemž jejich charakteristickou vlastností je tvorba shluků. Vědecký tým pod vedením profesora Thomase Hartunga z americké Johns Hopkins University se domnívá, že mozkové organoidy jsou klíčem k integraci živé inteligence do počítačů, a tedy vytvoření biologického počítače.
Přestože výpočetní technika patří k velmi progresivním technologickým odvětvím, ani ty nejmodernější počítače se svým výkonem nemohou rovnat lidskému mozku. Profesor Hartung v tomto směru poznamenal, že aktuálně nejnovější model superpočítače za bezmála 600 milionů dolarů (více než 13 miliard korun) dokázal výkon lidského mozku překonat teprve v roce 2022, a to za značně vyšší spotřeby energie. Nepřekonatelné výsledky pak vykazuje mozek zejména v oblasti složitých operací, kde technika stále tak trochu zaostává.
Bude OI schopna nabýt vlastního vědomí?
Organoidní inteligence má v horizontu následujících let či desetiletí velký potenciál překonat konvenční počítače. Ruku v ruce s jejím vývojem však jde i otázka etického rázu. Existuje totiž šance, že by se biologické počítače mohly stát vědomými, a na tuto situaci zatím lidstvo není dostatečně připraveno. Přestože vědci pracující na aktuálních výzkumech v oblasti OI tvrdí, že veškerá data jsou pečlivě kontrolována, scénáře ze sci-fi příběhů nás mnohdy přesvědčily o tom, že některé věci zkrátka nejde uhlídat.
Organoidní inteligence by mohla ohrozit nejen vzestup AI, ale obecně rozšířit obzory vnímání strojové inteligence, jak ji dnes známe: Zdroj: Freepik
Již nyní probíhají vášnivé diskuze na téma právní i etické stránky tohoto výzkumu. Otázkou zůstává, kdo bude v tomto pomyslném závodu rychlejší. Budou to vědci, kteří v průběhu 21. století postupně rozlousknou klíč k efektivní OI? Nebo právníci a politici, kteří tuto problematiku včas podchytí, než se nám potenciálně vymkne z rukou?
