Apple, americké nakousnuté jablko, firma proslavená iPhony, iPady, iPody a dalšími iVěcmi, se velmi ráda chlubí svým podílem na záchraně planety a udržitelným rozvojem. Jak je to ale ve skutečnosti?
Téma „zodpovědnosti vůči životnímu prostředí“ Apple dlouze rozvádí ve své poslední zprávě. Server TechRadar se však rozhodl podrobit tvrzení a praxi firmy rozboru, a protože dospěl k zajímavým závěrům, pustíme se do něčeho obdobného i my.
Už v zásadě je totiž jakékoliv tvrzení o ochraně životního prostředí z úst velké IT firmy nutno podrobně zkoumat, neboť výroba elektronických zařízení vyžaduje velké množství materiálů, jejichž těžba, zpracování, využití nebo následná recyklace zatěžuje životní prostředí velkou měrou.
Tří hlavní oblasti, které Apple identifikoval jako pro něj klíčové, jsou snížení dopadů na změnu klimatu, ochrana vzácných zdrojů a používání bezpečnějších materiálů v produktech Applu.
Jak moc se firmě její ekologické snahy daří?
Stoprocentně obnovitelná energie? Ne tak docela
Nedávno americký gigant vystavil média tvrzení, že skrze své podnikání využívá 100% obnovitelnou energii. To už někteří novináři uvedli na pravou míru a skutečnost je mnohem komplikovanější.
Apple skutečně na obnovitelných zdrojích energii staví a za posledních 10 let na nich výrazně zapracoval, ale problémem je, že valnou většinu výroby pro Applu provádí třetí strany – externí dodavatelé, kterých je minimálně přes 200.
A všichni z nich rozhodně nevyužívají k přírodě šetrnější druhy energie.
Program na to, aby i dodavatelé firmy využívali obnovitelnou energii, však běží a 23 výrobců má na konci roku 2018 na plně obnovitelnou energii přejít.
Apple tedy zdaleka nevyužívá 100% obnovitelnou energii, jde o zavádějící tvrzení. Firma samotná však na obnovitelné zdroje energie skutečně vsází.
Co se týče ochrany vzácných surovin, je to ještě složitější. iPhony, Macbooky a další přístroje vyžadují podobně jako většina ostatních technologických hraček značné množství vzácných přírodních nerostů, surovin a materiálů typu zlata, kobaltu, wolframu a dalších. Jenže těchto materiálů je jen omezené množství a spotřeba neustále roste.
Méně chemie, méně vzácných prvků, vyšší prodeje
Apple se tak snaží především reagovat na otázku přílišné těžby a pokouší se pracovat na systému, kdy by majorita zdrojů pocházela z obnovitelných zdrojů nebo se recyklovala ze starých produktů.
Iniciativa pochází z roku 2017, je tedy teprve v začátcích. Zaměřit se Apple hodlá primárně na hliník, kobalt, měď, sklo, papír, plasty, nerezovou ocel, cín a wolfram, ale i další vzácné materiály.
Pokrok ve výrobním procesu je ovšem znát již nyní, na výrobu iPadu Pro firma spotřebuje o 73 % méně hliníku.
Apple také slibuje, že produkty firmy by měly déle vydržet, ale to z obchodního hlediska vůbec nedává smysl – a také neodpovídá realitě, neboť iPhone X je křehký jako porcelánová váza z období čínské dynastie Xin.
Firma si stanovila ambiciózní cíl a na výsledky si budeme muset ještě počkat. Prozatím zní tato snaha docela realisticky, ale je praktická a především profitabilní? Toť otázka.
V oblasti bezpečnějších materiálu, které nejsou toxické nebo jinak škodlivé, udělal Apple asi nejviditelnější pokrok v posledních 12 letech. Beryllium, rtuť, olovo, arzén, PVC nebo ftaláty. Apple je skutečně při výrobě nepoužívá, byť by mohl – část z nich není zákonem zakázáno používat.
Celkově je nutné Apple pochválit, ale také upozornit na až příliš pozitivní marketing a konkrétně tvrzení o „100% obnovitelné energii“ je nesmírně zavádějící, nezná-li čtenář kontext.
Problémem také je, že Apple co se týče samotného množství výroby je sice významný, ale ne ten hlavní. Firmy jako Foxconn, Qualcomm nebo Broadcom, které jsou skutečnými primárními výrobci, čerpají vzácné suroviny nejvíce. Dokud na ochraně životního prostředí nezačnou pracovat tito obři – a oni začnou, už jen proto, jak moc je to nyní populární – tak jsou podobné snahy sice sympatickým, ale více či méně nepodstatným příspěvkem k ochraně Země.
