Asi každý zná planetku Pluto – původně devátá planeta naší sluneční soustavy byla v roce 2006 překlasifikována na trpasličí planetu. Událo se tak mimochodem na valném shromáždění Mezinárodní astronomické unie v Praze.
S tím, jak se zlepšilo naše chápání vesmíru (byť stále rozumíme pouze několika málo drobným detailům z celého velkého celku), pochopili astronomové, že klasifikovat Pluto jako planetu je chybné – neodpovídá totiž tak docela parametrům, které z kosmického objektu dělají planetu.
![Obrázek: Proč není Pluto planetou? Obrázek: Proč není Pluto planetou?](https://1501573522.rsc.cdn77.org/wp-content/uploads/2019/04/pluto-australie.jpg)
Pluto v porovnání s Austrálií. Zdroj: Montáž, NASA/Pinterest
Jaké jsou tedy vlastně konkrétní vlastnosti planet, a proč byl časem Pluto z této klasifikace vyřazen?
Skoro planeta… skoro
Velmi často se jako hlavní důvod uvádí jeho malá velikost. Konec konců, na začátku 21. století byla objevena hned tři velká tělesa Kuperově pásu – Eris, Haumea a Makemake, všechna poměrně velká. Ačkoli Pluto je skutečně ve srovnání s plnohodnotnými planetami objektem malým, Mezinárodní astronomická unie (IAU) – organizace, které o klasifikacích rozhoduje – to za problém nepovažuje.
![Obrázek: Proč není Pluto planetou? Obrázek: Proč není Pluto planetou?](https://1501573522.rsc.cdn77.org/wp-content/uploads/2022/04/PIA21079-1024x1024.jpg)
Jak by lidskému oku připadala další trpasličí planeta, Ceres. Zdroj: NASA/JPL-Caltech/UCLA/MPS/DLR/IDA
V pražské debatě stanovila IAU tři klíčové parametry, kterých se drží dodnes:
- Planeta musí přímo obíhat kolem své hvězdy.
- Planeta musí být dostatečně velká na to, aby měla zaoblený, sférický tvar.
- Planeta nesmí svoji oběžnou dráhu sdílet s objekty podobné velikosti – jinak řečeno, nepročistil své okolí.
První bod Pluto splňuje, přestože jeho oběžná dráha je vysoce výstřední a nakloněná. Problém není ani v bodu dva; velikost Pluta v porovnání s planetami skutečně neobstojí, ale má dostatečnou hmotnost na to, aby byl gravitací zaoblen.
![Obrázek: Proč není Pluto planetou? Obrázek: Proč není Pluto planetou?](https://1501573522.rsc.cdn77.org/wp-content/uploads/2022/04/nh-line-of-nodes.png)
Oběžná dráha Pluta je vskutku specifická. Zdroj: Anne Verbiscer / NASA
Příliš mnoho sousedů
Problémem se však stal bod třetí, o němž se na pražském 26. valném shromáždění hojně diskutovalo a dosud budí kontroverze. Pointou je to, aby planeta nesdílela blízké okolí s objekty podobné, stejné nebo větší velikosti, než je ona sama. Trpasličí planeta Pluto ovšem své okolí „neovládla“. Měsíců se bod netýká, ty jsou vždy v porovnání výrazně menší a obíhají kolem planety samotné, a to i pokud se bavíme o velkých satelitech jako je náš Měsíc nebo Galileovy měsíce Jupiteru. Planetky navíc měsíce mít smí, a některé mají.
Jakýkoliv objekt, který jeden ze tří základních bodů nesplní, však nemůže být klasifikován jako planeta. Vědci se tím vyhnuli nutnosti klasifikovat další velké, zaoblené transneptunické objekty jako planety.
![Obrázek: Proč není Pluto planetou? Obrázek: Proč není Pluto planetou?](https://1501573522.rsc.cdn77.org/wp-content/uploads/2019/02/82_carousel_neptune_1.jpg)
Za ledovým obrem Neptunem už se tepla ze Slunce dostane jen opravdu málo. Zdroj: NASA/JPL-Caltech
Naopak jiné objekty, dosud pouze asteroidy, byly nově klasifikované jako trpasličí planetky. Jedná se o Ceres, kulatý, studený objekt poletující v hlavním asteroidovém pásu mezi Marsem a Jupiterem, a další objekty jako výše zmíněné Eris, Haumea či Makemake. Spolu s Plutem tak dnes IAU v naší sluneční soustavě klasifikuje jako trpasličí planety pět objektů.
Život nebo chladná temnota?
Další objekty v Kuiperově pásu (potenciálně až stovky) však jsou kandidáty na definici trpasličí planety. Stačí, aby splňovaly body 1. a 2., „neovládly“ a nepohltily své okolí a nebyly satelitem k většímu objektu. Definici podle názoru některých astronomů splňují mimo jiné Quaoar, Sedna, Orcus a Gonggong.
![Obrázek: Proč není Pluto planetou? Obrázek: Proč není Pluto planetou?](https://1501573522.rsc.cdn77.org/wp-content/uploads/2019/04/855_pluto_lorri_ralph_20150713_2017.jpg)
A na závěr ještě jednou Pluto, tak, jak je obvykle trpasličí planeta vyobrazována. Zdroj: Se souhlasem NASA
Častou otázkou bývá: Může být na trpasličích planetách život? Odpověď není jednoznačná, ale pravděpodobnost je velmi nízká. Problémem není ani tak prostředí, pod povrchem Pluta, Ceresu a dalších trpasličích planet se může nacházet tekutý oceán. Potvrzena je na Plutu a Ceresu i existence organických molekul, ke vzniku života zcela zásadních.
Problémem, jak popisuje profesor Vahe Peroomian z univerzity UFC Dornsife, je nedostatek energie. Světlo musí ze Slunce dosáhnout přes 4,4 miliardy kilometrů daleko, aby se ke Kuiperově pásu dostalo; ve chvíli, kdy se tak stane, jsou už paprsky příliš slabé na to, aby objekty zde výrazněji zahřály. U Ceresu je možnost teoreticky vyšší, nicméně prozatím astronomy zajímají pravděpodobnější cíle.