Představte si neviditelnou řeku, která teče nikoli po zemském povrchu, ale vysoko nad našimi hlavami. Řeku tak mohutnou, že přenáší stejné množství vody jako Mississippi při svém gigantickém ústí do moře. Takové atmosférické řeky skutečně existují – a podle nejnovějších výzkumů mění své chování způsobem, který může dramaticky ovlivnit počasí na celé planetě.
Vědci z Kalifornské univerzity v Santa Barbaře přišli s překvapivým zjištěním: za posledních 40 let se tyto vzdušné proudy posunuly o 6 až 10 stupňů blíže k pólům. V praxi to znamená, že oblasti, které byly dosud závislé na srážkách z atmosférických řek, mohou začít vysychat, zatímco regiony položené více na sever či jih zažívají nebývalé deště. A tento trend bude pravděpodobně pokračovat.
Co jsou to atmosférické řeky? Zjednodušeně jde o podlouhlé útvary v atmosféře, které se vyznačují vysokým množstvím vodní páry. Vznikají zpravidla v tropických oblastech, přičemž díky proudění vzduchu získávají skutečně tvar jakési řeky o šířce desítek až stovek kilometrů, která se klikatí oblohou na vzdálenosti až tisíců kilometrů. Ty největší atmosférické řeky pak dokáží pojmout větší kvantum vody. Více najdete v našem článku: Vstříc přesnějším předpovědím počasí. Řešením mohou být atmosférické řeky
„Je to jako kdyby se přesunulo koryto obrovské řeky. Oblasti, které byly zvyklé na pravidelné zavlažování, najednou zůstávají na suchu, zatímco jiné regiony čelí riziku záplav,“ vysvětluje jeden z autorů studie.
Dopady pocítíme všichni
Posun atmosférických řek má dalekosáhlé důsledky. Vezměme si například západní pobřeží USA, kde atmosférické řeky dodávají až polovinu veškerých srážek. Jižní Kalifornie by mohla čelit ještě větším problémům se suchem a lesními požáry, zatímco severněji položený Pacifický severozápad se musí připravit na intenzivnější deště a povodně.
Ačkoli studie konkrétně nezmiňuje Evropu, závěry studie naznačují, že změny v atmosférických řekách mohou mít dopad i na náš kontinent. Posun směrem k polárním oblastem může ovlivnit západoevropské klima, a to zejména v zimních měsících, kdy jsou atmosférické řeky klíčovým zdrojem srážek. Evropu by mohlo čekat více extrémních povětrnostních jevů. Dočkáme se tedy pravděpodobně častějších silných dešťů, povodní nebo naopak extrémního sucha.
Co za změnou stojí?
Za posunem atmosférických řek stojí podle vědců především ochlazování východního tropického Pacifiku v posledních čtyřech dekádách. „Je to komplexní řetězec událostí, který ještě není plně prozkoumán,“ přiznávají výzkumníci. Jisté však je, že fenomén úzce souvisí s globálními změnami klimatu.
Vědci však upozorňují, že stále existuje mnoho neznámých. Zejména vliv posunu atmosférických řek na oceány zůstává záhadou. „Vzhledem k výrazným změnám nad oceány v mimotropických oblastech je třeba věnovat zvláštní pozornost tomu, jak oceány na tyto změny reagují,“ zdůrazňují autoři studie.
Jedno je jisté – atmosférické řeky jsou dalším důkazem, že klimatický systém Země je propojený a změna v jedné oblasti může mít nečekané následky na druhém konci planety.
Zdroj: Studie na Science.org