CEO amerického giganta Amazon Jeff Bezos loni představil svou vizi budoucnosti, kdy bude vesmír obývat bilion lidí. Život se však nebude odehrávat na planetách, ale v „plujících koloniích“. Opuštěním Země se podle miliardáře lidstvu otevře možnost růstu a prosperity.
„Kdyby nás bylo bilion, měli bychom v každém okamžiku tisícovku Mozartů a tisícovku Einsteinů,“ prohlásil minulý rok v podcastu počítačového vědce Lexe Fridmana šéf internetového obchodu Amazon.
Je vize zakladatele vesmírné společnosti Blue Origin realistická? Lidé by mohli koexistovat v takzvaných O’Neillových válcích – obrovských rotujících vesmírných stanicích až pro 8000 obyvatel s vlastní gravitací vytvářenou neustálou rotací konstrukce.
Než začneme dobývat vesmír, musíme vyřešit řadu překážek. Zdroj: Pixabay
Uvnitř by mohly být přirozené ekosystémy, vodní plochy a simulace sezónního počasí, navrhoval fyzik Gerard K. O’Neill. Takové stanice odpovídající vizi Bezose, jsou zatím ale nereálné, doplnil pro Business Insider nezávislý architekt Anthony Longman.
„Neříkám, že nebudou postaveny, ale myslím, že to potrvá pravděpodobně stovky let, než budeme schopni dát dohromady něco v takovém měřítku,“ tvrdil Longman. Kolonizace vesmíru má navíc další překážky k řešení.
Na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) již astronomové vypěstovali několik druhů plodin včetně rajčat a salátu, a jak se zdá, jsou stejně výživné jako pozemská zelenina. Něco jiného je ale „kosmické zemědělství“ ve velkém.
Útěk není řešení
Budeme muset vyvinout velmi bezpečné, uzavřené a soběstačné zemědělské systémy, vysvětlila astrobioložka Rebeca Gonçalvesová, jež se dříve vesmírným pěstitelstvím zabývala u Evropské vesmírné agentury (ESA).
Vesmír není vřelým místem pro křehký lidský organismus. Kosmickému záření a mikrogravitaci se v současnosti věnují odborníci z celého světa a popisují negativní účinky, někdy opravdu závažné, na lidský organismus.
Můžeme kolonizovat planety nebo plout kosmem v obřích stanicích. Zdroje: Pixabay
Co teprve rizika při sexu a reprodukci ve vesmíru? Pohlavní styk je tam poměrně komplikovaný, jak dokázaly experimenty NASA na palubě ISS, a těhotnou ženu jsme tam nikdy neposlali. „Zdravotní rizika jsou příliš vysoká,“ podotkl Adam Watkins, docent reprodukční biologie na Nottinghamské univerzitě.
Tato rizika stojí v cestě výzkumům vlivu kosmického záření na plod. Jedná se tedy o jednu z největších překážek pro kolonizaci kosmu. Chce to další studie a speciální zdravotnické systémy vybavené pro porody v kosmu, tvrdí Watkins.
Britský astronom Martin Rees závěrem označil úprk ze Země a zanechání všech problémů za sebou jako nebezpečnou iluzí. „Měli bychom se o svou planetu starat, je totiž tím nejlepším, co máme,“ napsal.
Zdroje: Business Insider
