Častí uživatelé sociálních sítí jsou podrážděnější a vznětlivější než lidé, kteří se jim snaží vyhýbat. Čím více času prohlížením obsahu nebo jeho zveřejňováním tráví, tím větší sklony k agresivitě a frustraci mají. Zjistili to experti z Centra pro kvantitativní výzkum zdraví při Massachusettské všeobecné nemocnici a Harvardské lékařské fakultě. Přispěli tak k celé řadě důkazů o negativních dopadech sociálních sítí na duševní zdraví.
Autoři studie zveřejněné v časopisu JAMA Network Open použili rozsáhlý soubor dat shromážděný ve dvou vlnách projektu COVID States v letech 2023 až 2024. Dotazovali se respondentů na sociální sítě, duševní zdraví a podrážděnost. Dostali odpovědi od téměř 43 tisíc dospělých Američanů.
Tým následně rozdělil respondenty do sedmi skupin podle toho, jak často se sociálními sítěmi (Facebook, Instagram, TikTok a X) pracují – nikdy, méně než jednou týdně, jednou týdně, několikrát týdně, jednou denně, několikrát denně a většinu dne.
Pro vyloučení jiných vlivů sledovali vědci i několik dalších faktorů, jako je politická angažovanost a příslušnost.
Průměrný věk účastníků byl 46 let, přičemž 58,5 procenta z nich se identifikovalo jako ženy, 40,4 procenta jako muži a 1,1 procenta jako nebinární. Vědci jim udělovali skóre podrážděnosti od 5 do 30. Čím vyšší skóre, tím vyšší úroveň podrážděnosti.
Nejhorší je TikTok
Výzkum spojil používání sociálních sítí s vyšším skóre podrážděnosti, informuje server Medical Express. Celkem 78,2 procenta účastníků studie přiznalo, že sociální média používá alespoň jednou denně. Jejich časté užívání přitom korelovalo s vyšším skóre podrážděnosti, v této práci definované jako sklony k hněvu a frustraci.
Podrážděnost spojujeme s celou řadou negativních projevů, třeba s horším duševním zdravím, funkčními poruchami či sebevražedným chováním.
Časté používání sociálních sítí korelovalo s vyšším skóre podrážděnosti i po vyloučení vlivu jiných psychických problémů, jako je úzkost nebo deprese.
Vůbec nejhorší výsledky zaznamenala studie u čínské platformy TikTok. Vliv přitom mělo i přispívání nebo konzumování politických příspěvků.
Je otázkou, zda sociální sítě skutečně vyvolávají podrážděnost, nebo jestli přitahují podrážděné lidi. Vědci však předpokládají, že jde o mnohem komplexnější proces, v němž se tyto faktory vzájemně ovlivňují. To by měly objasnit až další studie, v nichž chce tým také identifikovat možné důsledky pro veřejné zdraví.
Dřívější výzkumy našly souvislosti mezi užíváním sociálních sítí a horší soustředěností, spánkem a depresemi.