Poprvé v historii mohli vědci sledovat vznik superhustého objektu: buď černé díry, nebo neutronové hvězdy.
Až dosud mohli výzkumníci vždy pozorovat tento jev až po jeho dokončení – nyní by mohli získat nové, cenné poznatky o vesmíru. Objev nazvaný „Kráva“ (The Cow) přišel nečekaně, během rutinního průzkumu noční oblohy. Astronomové z observatoře Keck (Keckovy dalekohledy) hledali přechodové jevy, transienty: krátké exploze, které se náhle objeví na obloze a postupně zase zmizí. 17. června 2018 se na obloze objevil extrémně jasný přechodový jev; 10× až 100× jasnější než „standardní“ výbuch hvězdy nebo vznik supernovy.
Zpočátku si nebyly vědci jistí, co vlastně vidí – supernovy zkrátka běžně takhle jasné nejsou. Při bližším ohledání zjistili, jde o objekt s extrémně vysokou hustotou. To už tušili, že natrefili na něco výjimečného.
Domnělá černá díra nebo neutronová hvězda „Kráva“. Zdroj: Raffaella Margutti/Northwestern University
Nové poznatky pro astronomy: jak vzniká černá díra?
Dosud není jisté, zda se skutečně jedná o černou díru. Může jít také o neutronovou hvězdu, pozůstatek po vybuchlé hvězdě; tak či tak, jde o fantastický objev, astronomové totiž mohou jev nadále pozorovat a sledovat, jak se postupem času mění, což nikdy dříve nebylo možné. Vědcům to vyplní mezery ve znalosti, jak se černé díry nebo neutronové hvězdy chovají brzy po svém vzniku; dosud je totiž mohli pozorovat jen tisíce let po výbuchu.
Událost se navíc stala poměrně „blízko“, na poměry vesmíru, pouhých 200 milionů světelných let od Země. I díky tomu je Krávu jednodušší pozorovat; zdá se také, že na rozdíl od dřívějších pozorování objekt po výbuchu odhodil méně materiálů do okolí, a světlo je tak lépe viditelné.
Zdroj: Raffaella Margutti/Northwestern University
V příštích týdnech a měsících budou astronomové Krávu pečlivě sledovat. Doufejme, že nám o černých dírách a neutronových hvězdách prozradí dosud netušená fakta.
