Velká data si města a veřejné instituce nemusí nechávat pro sebe. Monitorování dopravy, životního prostředí a nejrůznější aplikace poskytují vládám ohromné množství dat. Tato přesná data o veřejné dopravě, zdraví populace, čistotě ovzduší a vody mohou při správném využití posloužit pro dobro společnosti, ale i vydělat jejich majitelům velké peníze.
Měla by města svá velká data poskytovat veřejně formou tzv. otevřených dat, nechat si je pro sebe, nebo je proměnit ve zdroj finančního příjmu díky jejich prodeji třetím stranám?
Zajímavý pohled na věc nabídl Erik Caldwell, provozní ředitel města San Diego, na nedávné konferenci Smart Cities Connect v USA. „Jde o data lidí, měli bychom s nimi tak nakládat. Myšlenka monetizace se nám zdá zajímavá,“ řekl Caldwell. Podle Caldwella je právě prodej dat jednou z možností, jak prospět společnosti – vydělané peníze by mohly být použity v rámci rozpočtu města.
Nabízet velká data zdarma všem, nebo je prodávat?
Americké San Diego investovalo do rozsáhlé sítě chytrého osvětlení, kdy jsou jednotlivé lampy připojené k internetu a odesílají informace o intenzitě světelného znečištění apod. Podobných zdrojů dat jsou spousty. Jednat se může o informace o opravách či poškozeních dopravní infrastruktury, kriminalitě, životní úrovni a stovkách dalších oblastí. Město zatím získaná velká data neprodává, ale podstatnou část nabízí veřejnosti zdarma skrze vlastní datový portál.
„Počet požadavků na naše systémy je tak velký, že nám během některých dní selhávají systémy,“ zmiňuje Caldwell. Častou argumentací pro zpoplatnění velkých dat veřejných institucí je fakt, že zpřístupnění dat veřejnosti stojí města a organizace určité prostředky. Naproti tomu prodej by mohl generovat zisk a současně napomáhat rozvoji lepších služeb v daných oblastech. Možnost zpoplatnit data uznávají i další instituce a města.
Prodej dat, která zatím nejsou veřejná, je podle Caldwella jedním z možných způsobů monetizace. Dalším by se mohlo stát poskytování licencí na stávající datasety třetím stranám, jenž by data skrze svou infrastrukturu mohly poskytovat případným zájemcům. San Diego samotné v tuto chvíli nabízí přes 120 datasetů. Druhý model by mohl vyřešit problém, kdy servery města nestíhají obsluhovat vysoký počet požadavků na příslušné API (rozhraní, skrze které vývojáři přistupují k datům).
Nejlepší věc na otevřených datech jsou nicméně výsledky práce třetích stran. Právě otevření dat umožnilo integraci informací o příjezdových časech MHD do služeb jako Mapy.cz či Google Mapy. Takto využitá data pak slouží celé společnosti. Zástupci měst a organizací se mj. shodli, že zpoplatnění dat nutně neznamená jejich úplné uzamčení. Naopak, zpoplatnění by se týkalo pouze situací, kdy nejsou využita pro běžné prohlížení.
„Data z pouličních lamp nemají sama o sobě větší hodnotu,“ zmiňuje Caldwell. „Jsou hodnotnější ve chvíli, kdy je propojíte s dalšími informacemi. Myslím, že zpoplatnit je můžeme až ve chvíli, kdy dodáme nějakou přidanou hodnotu.“
Mohly by vlády prodejem dat snížit daňovou zátěž?
Tim Johnson ze společnosti Sprint (jeden z předních amerických mobilních operátorů; pozn. red.), zmínil vizi, kdy by prodej vládních dat mohl potenciálně nahradit část daní hrazených poplatníky. „Co kdyby vláda použila tato data jako zdroj příjmů?“ zmínil Johnson. „Raději bych viděl, jak prodej dat snižuje daně, které musím platit. Venku je spousta zájemců, kteří jsou za ně ochotni zaplatit. Je čas toho využít.“
Zdroj: Statescoop