Hyperloop: neúspěšný experiment za miliardy nebo doprava budoucnosti?

Elon Musk je člověk, který už několikrát dokázal to, co ostatní považovali za nemožné; o tom není sporu. Je však vůbec smysluplné Hyperloop opravdu postavit? Mělo by lidstvo cestovat obrovskými rychlostmi v tunelu připomínajícím trubku?

Několik let starý nápad se v posledních měsících skutečně začíná rozjíždět. Stovky milionů dolarů rozdaných miliardářem, který mimochodem nedávno prodával skutečné plamenomety ironicky pojmenované “Not-a-Flamethrower,” postupně naplňují na první pohled nerealistický nový způsob přepravy lidí. Ne samy o sobě, ale prostřednictvím firem, které se Muskův sen pokoušejí realizovat.

V současnosti se pro testování technologie využívá pouhých 500 metrů dlouhý testovací tunel DevLoop v Nevadské poušti. Přestože jde o velmi krátkou vzdálenost, buňky, ve kterých mají pasažéři cestovat, stihnou dosáhnout necelých 400 km za hodinu. Úspěšně.

Hyperloop existovat může a zřejmě bude, ale má to smysl?

Společnost Hyperloop One (dnes Virgin Hyperloop One, odkoupil ji Richard Branson, majitel Virgin Galactic) původně chtěla tunel prodloužit, avšak nakonec si to rozmyslela a místo toho vybuduje sérii delších testovacích “trubek”, které v budoucnu vytvoří první standardní přepravní linku. Propojit firma plánuje několik metropolí ve Spojených státech, mezi nimi Chicago nebo Pittsburgh.

Úplně první funkční Hyperloop se však pravděpodobně objeví mimo USA a nebude dokonce ani v Evropě. Spojení mezi indickými městy Puné a Bombaj už Hyperloop One stvrdilo smlovou a fungovat by mohlo už v roce 2021.

Ve spolupráci s obdobou ministerstva dopravy bohaté Dubaje také Hyperloop One představil koncept buňky pro pasažéry. Poměrně nečekaně (a mírně zbytečně, vzhledem k tomu, že ještě koncept ani není přetaven v realitu) obsahuje dvě různé třídy s odlišnou mírou komfortu a dokáží pojmout 19 lidí.

Další klíčovou firmou v novém oboru je Hyperloop Transportation Technologies (HTT), která zaměstnává vědce, inženýry, ekonomy a další poněkud odlišným způsobem – platí je akciemi, které se jim vyplatí v případě, že celý projekt společnosti uspěje. Co je zajímavé: kromě USA, Jižní Korey a Indonésie chce společnost stavět také u nás v České republice, konkrétně propojení Brna s Bratislavou.

Zda je samotný Hyperloop realistický, na tom se obecně odborníci shodují: ano, je. Zda bude ovšem smysluplný a především ekonomicky výhodný? To už je úplně jiná záležitost. Je to trochu zvláštní, ale ve své honbě za tím, aby Hyperloop vznikl se společnosti, které ho vyvíjí, ani neptají, zda by vůbec vzniknout měl.

Ale to je možná dobře. Konec konců, technologický vývoj obvykle předchází nápady, které se současníkům zdají notně bláznivé.

Zdroj titulního fotografie: Antuan Goodwin/Roadshow/YouTube

Komentáře

avatar
  Subscribe  
Upozornit na
Blockchain a kryptoměny Chytrá domácnost Chytrá města Chytrá zábava Chytrá zařízení Chytré aplikace Chytré automobily Chytré technologie IoT Průmysl 4.0 Tiskové zprávy
Vytiskněte si třeba auto: Rychlý 3D tisk kovu představen

HP není první společností, která představilo průmyslovou 3D tiskárnu kovu –...

Yandex, Bing nebo Baidu: Google není jediný vyhledávač, Seznam je v Evropě unikát

Ačkoliv Google je v současnosti dominantní hráč v naprosté většině světa, není to...

Neznámí velikáni: Douglas C. Engelbart sestrojil první počítačovou myš na světě

Až do konce života zůstal skromným mužem; netoužil po slávě a...

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

Blíží se konec novinářů? Práce v médiích bude vlivem digitalizace odlišná

Automatizace zasáhne do všech oblastí lidského života a předznamenává zánik některých dnešních pracovních míst a vznik nových. Toť mantra, kterou...

Zavřít