Čínský regulátor v oblasti kyberprostoru napojený na vládu chce zakázat bezdrátové odesílání souborů přes Bluetooth či AirDrop kvůli obcházení internetové cenzury během velkých protestů v říjnu loňského roku. Tento krok obhajuje snahou o zachování národní bezpečnosti.
Čínský úřad pro kyberprostor, vlivný internetový hlídač spadající pod administrativu prezidenta Si Ťin-pchinga, připravuje podle svého vyjádření návrh nařízení zakazujícího bezdrátový přenos souborů.
Jedná se o Bluetooth, AirDrop od Apple a další podobné funkce. Regulátor to obhájil snahou o zachování národní bezpečnosti a sociálních veřejných zájmů. Výrobce iPhonů se rozhodl omezit dostupnost funkce v Číně už koncem loňského roku.
Nástroj nepokojů
Loni v říjnu explodovala v Číně frustrace z politiky „nulového covidu“ a autoritářského vládnutí čínského vůdce. Velké protesty překvapily celý svět. „Začněte stávkovat, odstraňte diktátora a národního zrádce Si Ťin-pchinga“, stálo na transparentu jednoho z demonstrantů.
Peking během nepokojů zavedl tvrdou internetovou cenzuru. Tu však obyvatelé Číny obcházeli sdílením obsahu bezdrátovou formou s pomocí Bluetooth a AirDrop. Regulátor nyní tvrdí, že lidé tímto způsobem sdíleli „škodlivý“ a „nezákonný“ obsah.
Poskytovatelé těchto služeb by podle jeho vyjádření měli provádět bezpečnostní hodnocení před spuštěním jakékoli nové aplikace nebo funkce schopné „mobilizovat veřejnost“ nebo umožňovat „veřejné projevy“.
Cenzura v Číně
Na přísnou cenzuru v Číně doplácejí i zahraniční firmy. Poslední velkou americkou sociální sítí v Číně byl LinkedIn. Tedy do října 2021, kdy ji Microsoft z tamního trhu stáhl kvůli neúnosné cenzuře.
Téhož roku v listopadu stáhlo své operace z Číny Yahoo, opět kvůli regulacím a cenzuře. Ve stejný den oznámila společnost Epic Games stažení čínské verze oblíbené hry Fortnite.
Již v roce 2010 odešel z Číny i Google kvůli smazání účtů disidentů v Gmailu. Čína sice obvinění popřela, ale omezila či zablokovala téměř všechny služby americké společnosti v zemi. A není to tak dávno, co Čína zakázala kvůli údajným bezpečnostním hrozbám nakupování čipů od americké společnosti Micron Technology.