Čína o svých vesmírných misí mluví – na své poměry – celkem otevřeně, a její úspěchy jsou znatelné.
Včera odpoledne asijský drak úspěšně započal svou dosud nejambicióznější vesmírnou misi: Hodlá zpět na Zemi dopravit několik kamenů z našeho jediného přirozeného satelitu. Naposledy se vzorky z Měsíce podařilo na Zem dopravit v roce 1976.
Mise Chang’e 5 je (dle názvu vcelku očividně) již pátou misí v sérii lunárních experimentů, které Čína podnikla. V roce 2013 v rámci stejného programu Chang’e přistál na Měsíci modul, čímž se velmoc stala teprve třetí zemí, jíž se podařilo na povrch Měsíce modul dopravit. V prosinci 2018 se čínské komunistické vládě podařilo v rámci vesmírného programu opětovně vypustit do vesmíru modul a rover s účelem dopravit je na vzdálenou stranu Měsíce, což se na začátku roku 2019 povedlo – něco, co dosud žádná jiná země nedokázala.
Čínské ambice: Mohou uspět?
Obrovská populační a finanční výhoda, které Čína má, se v podobných oblastech projevuje. Čínský vesmírný program je mladý a potýká se s problémy, například politickými, ale jeho postupné zlepšování a stanovování nových cílů funguje.
S Chang’e 5 ale Čína naráží na dosud nejvýraznější komplikace. Projevit se mohou nedostatečné zkušenosti vesmírného programu země i jeho relativní izolaci – Rusové i Američané si svá „vesmírná tajemství“ a své odlišné způsoby práce střeží a hlídají.
Čína je také zvyklá využívat vlastních technologie prakticky na všechno. Modul čínského designu a výroby do vesmíru dostala čínská raketa Long March 5, její nejvýkonnější. Na Měsíc momentálně putují čtyři moduly, které poté mají vzorky dopravit zpět na Zem.
Vizualizace mise Chang’e 5. Zdroj: ChinaDaily
Zajímavá je délka trvání mise. Moduly by se měly vrátit už za pouhých 23 dní – Čína se totiž chce vyhnout drsným podmínkám lunární noci, která trvá dva týdny každý měsíc a na kterou nejsou moduly stavěné. Teploty pod 130 stupni celsia by nepřežily, část povrchu Měsíce, kam moduly míří, se v tu dobu ponoří do naprosté temnoty.
Některé mise se s tím potýkají tak, že moduly a rovery disponují prostředky na generování tepla, kupříkladu radioizotopovými generátory – v této misi jimi ale hardware Chang’e nedisponuje, na rozdíl od předchozích čínských programů.
Už za necelý měsíc se tak, v případě úspěchu, na Zem vrátí vzorky půdy Měsíce – první od dob studené války, nebo jak bychom vzpomněli u nás, normalizace v Československu.
Zdroj: Verge
