Emotivní jízda stovek malých příběhů trvá kratší dobu, než by člověk chtěl – zato ovšem skutečně končí v tom nejlepším.

Cyberpunk není v ničem dokonalý. Část prvků funguje tak napůl, část nefunguje vůbec a zbytek kolísá na pomezí geniality a šílenství. Jedinečné na Cyberpunku ale je to, že dohromady ta bláznivá směs klišé, neonů, skvělých dialogů a dobře napsaných postav dává celek, na který se nedá hned tak zapomenout. Cyberpunk je jednoduché milovat a jednoduché nenávidět – názor si vytvoříte brzo. Ale jisté je, že neutrální názor na něj mít nebudete.

K Night City nejde být ambivalentní.

Předem upozorňuji, že recenze může obsahovat spoilery, a to se týká i screenshotů. Pokusil jsem se jim vyhnout jak to jde, ale mohl jsem někde udělat chybu.

Kratší, než se čekalo

40 hodin na těžkou obtížnost se všemi splněnými vedlejšími úkoly a hlavními úkoly – toliko nabídne Cyberpunk 2077. Nesplnil jsem většinu z „gigs“ – drobnějších úkolů, které ale nějaký čas také zaberou, a je nutno připočítat fakt, že většina soubojů probíhala hladce, neměl jsem moc bugů, nemusel jsem hru příliš často načítat znovu a nezastavoval se kolem na různé náhodné eventy, které bych tu nechtěl příliš spoilovat.

Obvykle také hraji rychleji, než je běžné a podle některých článků jsem neměl možnost splnit všechny vedlejší úlohy. Pro běžného smrtelníka, který si hru vychutná, ale nesplní nutně vše, bych tedy tipoval tak 60+ hodin zábavy. Plnou herní dobu se vším všudy bych odhadoval tak na 80+ hodin, na druhou nejtěžší obtížnost. Pokud by někdo chtěl splnit úplně vše, tj. nakoupit všechny automobily a achievementy, přes 100 hodin zabere hra snadno, potenciálně i daleko víc.

Na Zaklínače 3 herní doba nemá, ale nezapomínejme, že Cyberpunk je úplně nová hra (vyšla 10. prosince) bez DLC, datadisků, hotfixů a přídavného obsahu. Obsah k vychutnání se během několika měsíců pravděpodobně vyšplhá o desítky hodin.

Celkově je herní doba o něco kratší, než by člověk čekal, obzvláště po dlouhém čekání na vydání Cyberpunku. Možná to ale není na škodu – herní zážitek je tak ucelenější, nevyplňují ho prázdná místa a celá jízda po Night City trvá přesně tak dlouho, aby chytila a nikdy nepustila. Celých 40 hodin hry jsem sfoukl prakticky jen s přestávkami na práci, jídlo a spánek.

Nádherná grafika – s ray tracingem

Na nejvyšší nastavení se zapnutým ray tracingem (testováno na RTX 2070) vypadá Cyberpunk nádherně. Lze namítnout tu a tam nějaké ty nedostatky – delší vývojový cyklus je znát a takové Red Dead Redemption 2 na PC vypadá všehovšudy lépe – ovšem ray tracing dodává hře úplně jiný nádech. Neonová světla nočního města hříchu dostávají díky tomu úplně jiný rozměr, který vyzdvihuje vzhled hry o ligu výš. Dobře provedené počasí spolu s futuristickou, avšak relativně snesitelně realistickou architekturou vdýchává městu život: Night City podle nás převyšuje i města ze série GTA.

Ano, slyšíte správně: Night City je podle nás dosud nejlépe provedené otevřené město v herní historii, jež je radost prozkoumávat a jehož zákoutí jsou plná života. Night City působí realisticky, nebezpečně a hlavně živě – tak, že bez vás pořád existuje, pokračuje dál, vy nejste nějakým polobohem, který řídí jeho chod, ale zkrátka jen další z obětí jeho betonových pařátů. Skvělý pocit, a výtečně provedený, CD Projekt tu kápl na tu pravou notu.

Konzolová grafika má podle současných názorů a recenzí co dohánět – tu já ovšem hodnotit nemohu. Z hlediska výkonu na relativně moderní sestavě jsem spokojen.

Bugy jsou, a je jich hodně

Chyb je nepočítaně. Osobně jsem patřil mezi šťastlivce, které nepotkaly větší chyby ani před hotfixem a dokázal jsem hru dohrát bez nepřekonatelných problémů. Občasné výpadky dabingu, grafické chyby, vadné textury či podivné zvuky mě provázely celou hru, ale nikdy tak, aby byly vyloženě rušivé: Načíst uloženou hru nebo restartovat hru stačilo vždy.

Při zběžném pohledu na internet se však zdá, že jsem patřil spíše mezi výjimky – start Cyberpunku není úplně šťastný a značnou část hráčů provází drtivé problémy, zmíněny jsou i zničené uložené hry nebo bugy, které zabraňují v postupu hrou.

Před nákupem tak doporučujeme pár týdnů počkat. CD Projekt chyby opraví, ale může to chvíli trvat, jejich množství je velké a hra je i přes kratší herní dobu masivní.

Střelba funguje dobře

Gunplay je skvělý. Zbraně jsou od sebe odlišné, chovají se jinak, je nutné přizpůsobovat taktiku dle současného arzenálu. Dávat si pozor na náboje je nutnost, boje jsou rychlé a propočítané. Umělá inteligence je dosti hloupá a často se chová nepředvídatelně; hráče také občas potká podivná one-hit smrt, která přišla bůh ví odkud a je to poněkud frustrující – nejde však o nic, co by přesahovalo běžné hranice. Tuším, že většina problémů pramení z všudypřítomných chyb, včetně špatné AI. Opětovně, za několik týdnů bude zřejmě situace podstatně lepší.

Střelba i souboje na blízko jsou fluidní, příjemné a založené na schopnostech hráče. CD Projekt věnovalo této stránce hry očividně velkou pozornost a je to dobře. Boj proložený hackingem („quickhacking“) připomene Deus Ex a zkrátka funguje, do cyberpunkového prostředí se dobře hodí. Na souboje jsem se obvykle těšil, obzvláště ve chvíli, kdy jsem získal nové zbraně. Hlavně s takzvaným smart linkem je velká zábava: Zbraně zaměřují částečně autonomně, což vede k velmi hravým situacím, kdy lze střílet v podstatě z úkrytu.

Variabilita zbraní je velká, nechybí pistole, pušky, brokovnice, odstřelovačky i pestrá škála zbraní na blízko – sečných i tupých – které doplňují kybernetické implantáty schopné nadělat mezi nepřáteli hotovou paseku.

Trochu moc GTA

U některých prvků, jako je třeba interakce s policií či nákup a jízda s auty, si Cyberpunk vzal znatelnou inspiraci ze série Grand Theft Auto. Není to nutně na škodu, ovšem kupříkladu třeba interakci s policií (nechci příliš prozrazovat, nepůjdu proto do detailů) by šlo vyřešit i jinými způsoby. Takto se občas zdá, že Cyberpunk GTA poněkud kopíruje, a to na místech, kde to není třeba.

Otevřený „svět“ – čtěte město – ale jinak Cyberpunku sluší. Jak už jsem psal výše, Night City je nejlepší herní město vůbec a rád jsem se v něm oddával projížďkám autem nebo procházkou; tak moc hezké Night City je, tak působivé a interaktivní.

Vytknout nelze nic ani soundtrackům a rádiu, opět vyvedenému ve stylu známému z GTA. Stanice jsou odlišné, zábavné a hudba je výtečná, každý si navíc najde žánr, který je mu blízký.

Bombastický příběh

Jednoznačně nejsilnější stránkou Cyberpunku jsou herecké výkony, úžasný anglický dabing a výtečně napsané postavy. Keanu Reeves zde hraje lépe než v mnohých svých filmech a všechny postavy, které jsem ve hře potkal, mají špičkový dabing, v herním průmyslu prakticky bezkonkurenční. Postavy prochází osobnostním vývojem, dávají smysl a jejich emoce jsou pochopitelné.

Postavy samy o sobě jsou napsány dobře, a i když by se daly nalézt nelogická místa, podivné rozhovory a klišé okamžiky, všehovšudy zato jde o výtečné dílo, které se neztratí v porovnání se scénáristickými velikány jako jsou stará RPG ve stylu Planescape: Torment nebo novější série Mass Effect. V mnohém je Cyberpunk dokáže překonat a polští CD Projekt opět ukázali sílu, kterou ve výpravnosti mají. A ano, dialogy jsou zde podle mého ještě lepší než v Zaklínači 3 – to už ale ze značné části závisí na preferencích každého z nás.

Romance ve hře nejsou úplně dobré – je jich poměrně málo a nejsou dostatečné rozvinuté. Spontánnost a postupné sbližování celkem funguje, ale času je moc málo na to, aby hluboký vztah postav působil věrohodně; krátká herní doba tu Cyberpunku ubližuje. Na výběr je pro každého V – protagonistu – alespoň jedna heterosexuální a homosexuální postava, více prozrazovat nebudu. Zaplatit si „joytoy“ (překládat, věřím, nemusím) rovněž není problém.

Celkově se hra za sexualitu a nahotu nestydí. Sexuální scény jsou provedeny poněkud nezajímavě, Zaklínač v tomto působil mnohem lépe, zdají se až odfláknuté. Otevřenost různým možnostem vzhledu alternativního 21. století je ale jinak provedena zajímavým způsobem.

Příběh jako takový je emotivní, drsný, silný: Zapůsobí a nutí hráče pokračovat, protože chce vědět, jak to celé dopadne. Rozvedl bych celý koncept více, ale tím bych se dopustil prozrazení klíčových prvků děje.

Sečteno a podtženo: Spousta chyb, spousta úspěchů

CD Projekt dokázal se Cyberpunkem něco velmi neobvyklého: Přestože ve hře ponechal neuvěřitelné množství chyb nejen technického rázu a ve spoustě věcech přímo selhal, celkový obrázek Cyberpunku je pozitivní a hraní hry je nesmírně zábavné. Od vydání jsem Cyberpunk prakticky neodložil a hltal jsem každou součást jeho promyšlené videoherní symfonie.

Ne, Cyberpunk není dokonalá hra a pochybuji, že kdy bude, ani se všemi chystanými DLC a datadisky. Je to ovšem hra, která umí to, co by měla každá: Chytí, nadchne a už vás nepustí, dokud ji nedohrajete.

Velmi rád bych hře daroval hodnocení dokonalé, ale nedotažené romance, velmi zabugované vydání, kratší herní doba, některé ne zcela dobře integrované prvky převzaté z GTA a nutnost aktivního ray tracingu pro dobře vypadající grafiku mě nutí bod shodit – Cyberpunk 2077 se tak dočkal hodnocení 9/10. Přes ubraný bod jde ale o hru, kterou byste určitě neměli minout: Srovnatelně působivý zážitek jsem v letošním roce měl snad jen u Half-Life: Alyx.

Night City na vás čeká. Neváhejte.