Fanynka nových technologií a softwarová inženýrka Miana Windallová se rozhodla světu ukázat, jaké benefity může lidem přinést RFID technologie, kterou si s sebou nosí přímo od kůží v podobě více než dvaceti mikročipů.
S pokrokem vědy a techniky se téměř každým dnem objevují nové technologie, které lze využít v běžném životě. Paralelně s tímto vývojem však nachází nová uplatnění i nástroje, které lidstvo zná celá desetiletí, nicméně pro jejich aplikaci v praxi bylo nutné posunout dál jiná technologická odvětví. Příkladem takového systému je RFID.
S čipy fungujícími na principu RFID se dnes setkáváme prakticky na každém kroku. Zdroj: Freepik
Jak RFID funguje a kde všude jej můžeme využít?
RFID neboli Radio Frequency Identification je poměrně jednoduchá technologie byla poprvé patentována v 70. letech 20. století, objevena však byla mnohem dříve. Jde o formu bezdrátové komunikace, která pro interakci dvou zařízení využívá přenos rádiových vln. Z toho důvodů se RFID systém skládá ze tří jednotek: antény, transpondéru a transceiveru. Ty spolu vzájemně komunikují a umožňují přenos nejrůznějších druhů informací mezi zařízeními, zejména pak samotnou identifikaci konkrétního přístroje, se kterým je spojení navazováno.
Ačkoliv pak byly první experimenty s RFID technologií provedeny již před téměř 100 lety, plného využití se dočkává teprve v poslední době. Bezkontaktní platby, skenování bankovek a dokumentů či mýtné brány – to jsou jen některé z řady případů, ve kterých hraje RFID klíčovou roli. Nyní by se k výčtu mohla přidat i další vychytávka.
Díky RFID můžeme využívat například bezkontaktní platby či bezdrátový přenos dat. Zdroj: Freepik
Mladá inženýrka nosí pod kůží 25 implantátů. Tvrdí, že by v budoucnu mohlo jít o standard
Server endgadget.com nedávno zveřejnil článek o softwarové inženýrce Mianě Windallové, která si sama nechala voperovat pod kůži zhruba 25 implantátů. Některé z těchto čipů fungují na principu magnetů, jiné pak využívají právě technologii RFID. Windallová se v rámci přednášky na nedávné odborné konferenci věnovala souhrnu benefitů, které jí tyto implantáty přinášejí.
Softwarová inženýrka uvedla, že ačkoliv je RFID technologie hojně využívaná v řadě datových přenosů, lidé ji stále považují za trik, kterému plně nerozumí a trochu se jej i bojí. Ve skutečnosti však čipy pod kůží nejsou aktivní, nic nevyzařují a v podstatě o nich ani nevíte do chvíle, než se přiblíží ke čtecímu zařízení. Windallová pak uvedla, že desítky čipů využívá například k ověření identity pro přístup do kanceláří či otevírání dveří. Velkou výhodou je podle ní také fakt, že jelikož nejde o léčebnou či diagnostickou pomůcku, není pro proces implantace čipů pod kůži nutné povolení od regulačního úřadu FDA.
Pokud jsou čipy dostatečně malé, lze je nosit pod kůží jako implantáty. Podobný experiment nedávno provedla americká inženýrka. Zdroj: Unsplash
Princip zámku a klíče přináší stále řadu omezení
Výše uvedené využití RFID však stále naráží na řadu zábran. V současné době lze použít jen u takových systémů, kde si uživatel sám naprogramuje nejen samotný čip, ale také zařízení, se kterým má interagovat. Je však logické, že výrobci podporu tohoto přístupu zatím příliš neposkytují. Výjimku z těchto omezení představuje například Tesla Key Card, kterou lze pro podobné účely použít, i tak je však potřeba alespoň pokročilá znalost softwaru, který automobilka pro bezkontaktní startování vozu využívá.
RFID technologie tak bude muset nejspíš ujít ještě pěkný kus cesty, než se dočkáme komerčně vyráběných implantátů, jejich prototypy nedávno představila Miana Windallová. Výhodou však je, že tyto systémy fungují, a po odstranění etických zábran či vyřešení otázek přístupu se tak tato technologie bude moci v budoucnu dále rozvíjet.
