Do roku 2024 chce IBM vystavět velmi výkonný kvantový počítač. Půjde hlavně o experiment, posloužit by mohl výzkumníkům ve specifických oblastech.
IBM patří mezi pionýry vývoje kvantových počítačů, firma se jim věnovala už v době, kdy koncept zdaleka neměl takovou popularitu a mediální pozornost – už v osmdesátých letech a ještě dřív.
Samozřejmě, ani dnes stále nejde o plnohodnotné kvantové stroje, neboť stále staví na běžných křemíkových technologiích. Přesto jde o fascinující posun směrem k jinému světu výpočetních technologií.
Kvantový procesor Sycamore s 53 qubity od Googlu. Zdroj: Se svolením společnosti Google
Univerzální kvantový procesor
Nejnovější plány IBM oznámené ve středu mluví o ambicióznějším cíli než dřív – kvantovém superpočítači se 4 tisíci qubity do roku 2025.
Qubity – kvantové bity – jsou kvantovou obdobou jedniček a nul, která využívá kvantovou superpozici k dosažení extrémních rychlostí výpočtů, byť za cenu vysoké chybovosti.
Ještě letos chce IBM vydat 433qubitový čip Osprey a v příštím roce pak přesunout svůj kvantový runtime Qiskit do cloudu. Ve stejném roce pak hodlá firma prezentovat Condor, první univerzální kvantový procesor s více než tisícem qubitů.
65qubitový procesor Humminbird od IBM. Zdroj: Se svolením společnosti IBM
Vývoj kvantových procesorů je stále velmi obtížné, a zvyšování počtu qubitů limitováno současnými technologiemi. IBM tudíž plánuje zvýšit výkon tak, že efektivně propojí několik čipů dohromady k vytvoření jednoho většího procesoru. Tyto multiprocesory poté spojí do velkých klastrů, od čehož si slibují funkční a modulární kvantový superpočítač – pokud to tedy bude fungovat.
IBM je zároveň jednou z mála společností, která spolu s hardwarem vyvíjí software a infrastrukturu pro kvantový svět. Stále jde spíš o experimenty, ale diskuze o problematikách typu kvantové kryptografie je klíčová.
Nejvýkonnější kvantový počítač bude mít, podobně jako všechny současné kvantové technologie, velmi omezený způsob využití, a reálný use-case se najde pravděpodobně pouze u vědců v oblastech typu meteorologie. IBM samo předpokládá budoucí možnosti užití v oblasti strojového učení, financí či přírodních věd, což je realistické.
Zdroj: IBM
