Předpoklad pro to stát se astronautem je fyzická zdatnost a psychická odolnost. Evropská kosmická agentura (ESA) už ale několik let zkoumá možnost služby hendikepovaných astronautů ve vesmíru. Snaží se zjistit, zda na to mají dostatečnou kondici, ale i to, jaký vliv bude mít vesmírné prostředí na protézy.

Dveře do vesmíru hendikepovaným může otevřít John McFall (43 let). Ve svých 19 letech měl vážnou nehodu na mopedu a chirurgové mu museli nad kolenem amputovat nohu. Svůj život ale nevzdal a naučil se žít s protézou.

McFall už od svých dětských let miloval sport. Nehledě na své omezení tak jezdil na horském kole a lezl po horolezeckých zdech, aby dokázal, že na to má. A skutečně měl – začal běhat a v letech 2006 a 2007 si vysloužil dvě stříbrné medaile.

John McFall prochází těžkými testy, aby si splnil sen stát se astronautem i přes svůj hendikep. Zdroj: Se svolením ESA

V paralympijských hrách v Pekingu roku 2008 získal za běh na 100 metrů bronzovou medaili. V jiných světových soutěžích si vysloužil dokonce zlato. Dnes se McFall věnuje práci chirurga specializovaného na úrazy a ortopedii.

Do novinových titulů se Brit pravidelně vrací od té doby, co před třemi lety odpověděl na inzerát ESA a prošel základním výcvikem stejně jako pětice nových astronautů a další členové astronautské zálohy, kam patří i český pilot gripenů Aleš Svoboda.

Plnit sny si může každý

Výcvik zahrnoval náročné psychomotorické testy, absolvoval však už i sérii panelových rozhovorů. ESA doufá, že se McFall podívá na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a poskytne tak tuto životní příležitost dalším hendikepovaným.

„Je to velice vzrušující,“ přiznal chirurg v rozhovoru pro deník The Guardian a vzpomínal na první svou reakci, když mu jeho kolega poslal inzerát ESA. „Abych byl upřímný, v hlavě jsem měl jen myšlenku, jak by bylo úžasné letět do vesmíru.“

Co astronauti a protézy? To je velkou neznámou. Zdroj: Pixabay

McFall nemá jistotu, že se na ISS skutečně podívá. Pomáhá ale evropskému vesmírnému programu přehodnotit kritéria pro službu ve vesmíru a ukázat, že veškeré omezení lze překonat. Současně tím bojuje proti diskriminaci hendikepovaných.

I to je důvod, proč odmítá označení paraastronaut. „Nejsem parachirurg, ale chirurg. Nejsem paratáta, ale táta,“ uvedl McFall a vymezil se proti používání „para“ před jakoukoli činností provozovanou někým s tělesným postižením.

„Tímto způsobem lze vytvořit více příležitostí pro lidi s postižením v řadě různých profesí a oblastech,“ řekl McFall. Vědci z ESA zase dostali příležitost prostudovat vliv mikrogravitace na protézy, což je zatím velkou neznámou.

Zdroje: The Guardian