Příběh muže, který přežil konec světa. Erupce sopky Mont Pelée zabila 30 000 lidí

Vesmírný vulkanolog Petr Brož na Twiteru poutavou formou informuje o vulkánech a souvisejících tématech. Poslením z nich je příběh tragického výbuchu sopky Mont Pelée na ostrově Martinik v Návětrných ostrovech v Karibiku. Sopka vzala v roce 1902 život více než 30 tisícům lidí a dala vzniknout novému typu erupcí, které dnes označujeme jako „peléjské“. Jak bylo možné katastrofu přežít? I to se dozvíte v poutavém vyprávění nadšeného vědce a vulkanologa.

Jeho obrovská pěst se sevřela, načež vyletěla směrem k jeho protivníkovi. Pod tvrdým nárazem bylo slyšet, jak praskají v jeho obličeji kosti. Bezvládné tělo padá k zemi. Lu neví, jestli protivník dýchá. Všechno překrývá opilecký opar.

Bezvládné tělo přitahuje pozornost kolemjdoucích. Lu se snaží nevnímat bolest v rukou a utéct. Jenže nohy ho příliš neposlouchají. A navíc Lu nemá kam utéct. Ve městě je známý potížista. Drobné krádeže, časté šarvátky, opilecké výtržnosti. Výčet jeho přečinů je dlouhý.

Netrvalo dlouho a Lu byl dopaden a zatčen. Čeká ho tak noc v cele a následně soud. Jenže dostaňte opilce za mříže. Lu vyváděl. Hodně. Zakrátko strážcům zákona dojde trpělivost. Namísto cely se tak Lu dostává na samotku. Lu to zatím neví, ale to vyvádění mu zachrání život.

Obrázek: Příběh muže, který přežil konec světa. Erupce sopky Mont Pelée zabila 30 000 lidí

Ludger Sylbaris známý také jako Lu přežil katastrofu nečekaným způsobem. Foto: Riba, CC BY SA 3.0.

Tu noc nebyly vidět hvězdy

Když strážci zákona odváděli přes dvůr Lua na samotku, nevěnoval nikdo pozornost tomu, že na nočním nebi nejsou vidět hvězdy. Vidět nebyly už pár dní. Nikdo nevěnoval zvláštní pozornost ani divnému smradu, který se městem rozprostíral. Za těch pár dní si už všichni zvykli.

Rytmické ozvěny trojice kroků se odráží od kamenných zdí. Když tu náhle… práááááásk. Obrovská rána dolehne na město ze vzdálenosti necelých 7 kilometrů. Strážci zákona se zachvějí, ale pokračují v cestě k samotce. Na ten hluk si nejde zvyknout, ale člověk časem otupí…

Cinkání klíčů, cvaknutí zámku a těžké kovové dveře zaskřípají. Pár kopanců a Lu leží obličejem na studené podlaze. Rána, dveře se zavřou a zámek zacvakne. Kolem Lua se rozprostírá skutečná temnota. Tu narušuje jen velice úzký průzor ve dveřích.

Lu se na podlaze choulí. Snaží se přetáhnout kusy svého oblečení co nejlépe přes sebe. I přes to, že se venku potil, tady je mu zima. Samotka postavená z kamene je totiž částečně zahloubena i do země.

Přestala fungovat elektřina a nebe křižovaly blesky

Lua čekala těžká noc. Jenže nebyl v tom sám. Další těžká noc čekala i samotné město. Příval uprchlíků totiž nepolevoval. Několik tisíc lidí se snažilo najít místo, kam se schovat. Navíc město nebylo v plné síle. Od soboty nefungovalo pravidelné lodní spojení s okolím.

Mračno vznášející se nad městem bylo totiž příliš husté, což ztěžovalo lodím navigaci. V pondělí navíc přestala fungovat elektřina, načež se začala šířit panika. V noci z úterý na středu začala oblohu v okolí hory nad městem křižovat nekonečná řada blesků.

Lu z dění posledních dní ale nevěděl moc. Byl v lihu a pod parou. Zpočátku na samotce řval. Kopal do dveří. Nadával. Pak ale ztichl. Dohnala ho opilost a tvrdě usnul.

Jak se zakrátko ukáže, jeho cela bude tím nejbezpečnějším místem v celém městě.

Situace je stabilní, píše noční směna telegrafu. Pak se linka odmlčí

Je čtvrtek. Noční směna telegrafu posílá zprávu, že situace na ostrově dále neeskaluje. V 7:52 se telegraf na sousedním ostrově opět rozpípá. Přijde zpráva „Allez“, načež se telegrafní linka odmlčí.

Posádce lodi, která má na starost pokládání telegrafních kabelů a která se nachází v bezpečné vzdálenosti od ostrova, se naskytne strašný pohled. Horní část hory se roztrhne a do strany se rozlétne obrovské černé mračno. Zakrátko se objeví mračno druhé. To roste k obloze.

Nad ostrovem začne růst obrovitánský hřibovitý mrak, který zakryje slunce v oblastech vzdálených přes 80 kilometrů od místa sopečné erupce. Sopka Mont Pelée na ostrově Martinique se tak naplno probudila k životu.

Nic z toho Lu nevidí. Malá škvíra v bytelných dveřích míří na opačnou stranu, než je úbočí sopky. Další ze šťastných náhod, které mu zachrání život. Na město Saint-Pierre, přezdívané na konci 19. století jako Paříž Karibiku, se totiž řítí běsnící živel. Pyroklastické mračno.

Sesunutí vrchní části sopky totiž obnažilo magma bohaté na sopečné plyny. Rychlý pokles tlaků způsobil, že plyny začaly rychle expandovat a tím trhat magma na drobounké kousky. Vzniklo tak žhavé mračno úlomků sopečných hornin a plynů, které bylo těžší než vzduch.

Po svahu sopky se tak dalo do pohybu nebezpečné mračno, které během jedné minuty zasáhlo město Saint-Pierre a kompletně ho překrylo. Odhaduje se, že pyroklastický proud se pohyboval rychlostí 160 km/h a jeho teplota dosahovala téměř 1100 °C.

Hořely stromy, budovy, lodě i lidé…

Cokoliv vznětlivého, s čím se tak proud potkal, se okamžitě vzňalo. Stromy, budovy, lodě, lidé… Plocha o velikosti 21 kilometrů čtverečních byla během mrknutí oka kompletně zničena.

Pyroklastický proud se nezastavil ani tehdy, když dosáhl moře. Pokračoval dál ve své cestě. Což se stalo osudné posádce lodě mající na starost pokládání telegrafních kabelů… Loď se potopila a celá posádka zahynula.

Obrázek: Příběh muže, který přežil konec světa. Erupce sopky Mont Pelée zabila 30 000 lidí

Erupce Mont Pelée z 8. května 1902. Kdo stál smrtícímu mračnu v cestě, nemohl přežít. Fotografie: Se souhlasem Internet Archive Book Images

Prohnání pyroklastického mračna městem způsobilo okamžitou smrt přibližně 28 tisíců lidí. Byli rozdrceni, upáleni, nebo zasypáni troskami budov, nebo úlomky sopečných hornin. Ne však Lu.

Lu, správným jménem Ludger Sylbaris, je ráno vzhůru. Najednou si všimne, že obloha rychle tmavne. Během chvíle se venku prožene šedotmavé monstrum. Vyvrací stromy, ničí budovy a zapaluje cokoliv hořlavého.

Chladná hlava a oblečení nasáklé močí vězni zachránilo život

Drobnou mezerou se žhavý sopečný prach dere do Ludgerovi cely. Začíná ji vyplňovat a škvařit kůži a maso na Ludgerovi těle.

Ludger ze sebe strhává kusy oblečení. Snaží se je napěchovat do škvírky a tím zamezit tomu, aby se další žhavý kusy dostaly dovnitř. (Neptejte se mě jak to dokázal…) Kusy svého oblečení pomočí. Mokré oblečení pak lépe zabraňuje průchodu žhavé směsi.

Peklo netrvá dlouho. Ludger (na fotce níže) bude mít těžce popálené ruce, paže, nohy a záda. Ale má zase štěstí. Teplota v cele nenaroste natolik, aby se jeho oblečení vznítilo a žár mu výrazně poničil plíce. Průchod pyroklastického mračna přežije.

Zápach seškvařené kůže vyplňuje malý prostor cely. Ludger trpí bolestí. Strašně moc. Popáleniny jsou rozsáhlé a kolem sebe nemá nic, čím by si mohl od bolesti ulevit. Vyjma kusů svého oblečení nemá ani nic, čím by si je mohl ošetřit. Ale to není jediný problém, který má.

Při pohledu malou štěrbinou ven vidí, že okolní budovy jsou v plamenech, nebo se sesunuly. Vyjma praskání ohně a občasné rány z nedaleko vzdálené sopky je ale ve městě ticho. Nikde neslyší nářek přeživších. Odnikud neslyší kroky, lidské pokřiky, nic. Celé město ztichlo.

Krátce poté, co se městem prohnal pyroklastický mrak, se zase zvedl vítr. Tentokrát nevál směrem od sopky a nepřinášel tak s sebou smrtící žhavou směs. Vanul totiž k sopce. Krátce na to začalo pršet. Z oblohy se na zem snášela mazlavá blátivá směs.

Po několik následujících hodin zavládl v okolí místa erupce totální chaos. Spojení s ostrovem bylo kompletně přerušeno, takže nikdo nevěděl, co se stalo. Neozýval se ani Louis Mouttet, guvernér ostrova, který v době erupce byl se svou ženou ve městě Saint-Pierre na obhlídce.

Nepřežily ani posádky nedalekých lodí

8. května 1902 se guvernér Mouttet vydal v doprovodu několika místních hodnostářů do městečka Precheur nacházející se necelé dva kilometry na jih od Saint-Pierre. Když sopka udeřila, nacházel se na parníku. Žhavé mračno loď zapálilo a ta se následně potopila. Z posádky nikdo nepřežil.

Nepřežila ani jeho žena. O pár minut dříve ji uškvařilo v hotelu pyroklastické mračno. Stejně jako desítky tisíc dalších.

Guvernér sice před cestou předal své pravomoci svému sekretáři, kterým byl Georges L’Heurre, nicméně dlouhé hodiny trvalo, než se otázka pravomocí vyjasnila a mohly se tak rozběhnout naplno oficiální „záchranné“ práce.

A byl to právě zesnulý guvernér Louis Mouttet, na kterého se po katastrofě snesla vlna kritiky. Do poslední chvíle totiž odmítal připustit evakuaci ostrova – nejspíše nevěřil, že sopka dokáže tak obrovskou katastrofu způsobit. Nicméně nutno dodat, že i kdyby věřil a populaci města Saint-Pierre evakuovat nakonec chtěl, neměl by moc možností jak. 30 000 lidí, kteří se ve městě dle odhadů nacházely, bylo příliš mnoho na možnosti tamějšího loďstva.

Rozsah katastrofy si nikdo nedokázal představit

Těžko ale o odhadovat, kolik lidí by se na cestu dát chtělo. Rozsah katastrofy si tehdy dokázal představit jen málokdo. Jedním z nich byl kapitán nákladní lodi Orsolina. Marina Leboffe. Ten opustil přístav den před explozí s jen z poloviny naloženým nákladem cukru.

Posádka proti jeho rozhodnutí protestovala, místní autority mu nevydaly povolení k vyplutí a za své rozhodnutí mu tak hrozilo vězení. Jenže ničeho nedbal a vyplul. Druhý den přestalo město s přístavem existovat.

I když legendy praví něco jiného, Ludger Sylbaris ve své cele nebyl jediný člověk ve městě Saint-Pierre, který katastrofu přežil. Přeživších bylo víc. Některým se totiž podařilo dostat/ocitnout na okraj(i) pyroklastického proudu. Často měli těžké popáleniny a zemřeli tak do pár hodin. Mezi přeživší patřil i Léon Compère-Léandre, který žil na okraji města. Níže připojuji jeho dobové svědectví.

Svět, ve kterém se během okamžiku ocitl, byl plný mrtvých…

Kolem poledne vyslal úřadující guvernér Georges L’Heurre k ostrovu cruiser Suchet s cílem zjistit, co se stalo. Suchet doplul k městu o půl hodiny později a posádce se naskytl děsivý pohled. Celé město bylo v plamenech. Žár z požárů nedovoloval po 2,5 hodiny posádce se vylodit.

Tlaková vlna vše zničila a požár proměnil na popel

Až kolem třetí hodiny odpolední se kapitánovi lodi povedlo se do města dostat. Vylodil se v místě, které bylo vyhledávané pro své krásné stromy zastíněné náměstí. Jenže tentokrát tam nestál jediný strom. Tlaková vlna všechny vyvrátila a následně žár zapálil.

Náměstí bylo též pokryto množstvím těl. Dusivý dým a žár z požárů zabránil dalšímu průzkumu. Posádka lodi se stáhla do bezpečí. Z moře se mezitím podařilo zachránit několik přeživších. Jednalo se o námořníky, které tlaková vlna do vody. Hodiny se přidržovali trosek.

A opět, na těle měli všichni výrazné popáleniny. Žhavé mračno dokázala lidi mrzačit daleko od svahu sopky. Až se na místo dostanou záchranné týmy, budou nacházet mimo budovy spoustu nahých těl. Tlaková vlna dokázala z lidí strhat oblečení. Město bude hořet několik dní.

S tím, jak začne ohňům docházet palivo, které by mohly dále spálit, začnou záchranné týmy pronikat stále hlouběji do útrob města. Čeká je tam totální zkáza. Ani ti, kteří město znali jako své boty, nebudou schopni poznat, v jaké části města se nachází Některé budovy zcela zmizí.

Týmy okamžitě začnou na místě spalovat mrtvé ve snaze předejít šíření infekčních chorob. Na kopání hrobů není čas a ani nejsou lidé, kteří by tu práci vykonali. Mrtví nejsou ale jen na povrchu. Jsou i pod zemí přikrytí sopečným prachem a popelem.

Městem se nesl nasládlý zápach smrti

V následujících dnech a týdnech budou deště tato mrtvá těla vyplavovat na povrch. S nasládlým zápachem se tak přeživší budou ve městě setkávat dlouho. Jen naprosté minimum obětí se podaří identifikovat.

Ludger ve své cele protrpí další čtyři dny. Bez vody, jídla, s rozsáhlými popáleninami na svém těle. Až čtvrtý den se totiž podaří do blízkosti jeho cely proniknout záchrannému týmu, který následně uslyší jeho zoufalý pláč. Krátce na to je Ludger konečně volný.

Později dostane s přihlédnutím k tomu, co zažil, za své přečiny milost. Jako cenný svědek tehdejší katastrofy a člověk nadaný vypravěčským darem, pak dostane životní nabídku. Stát se součástí cirkusu Barnum & Bailey a křižovat USA a vyprávět o tom, co zažil.

Bude vystupovat jako „člověk, co přežil konec světa“ a stane se drobnou celebritou. A co víc. Dle některých zdrojů bude prvním afroameričanem, který se stane účastníkem do té doby segregované show „Greatest Show on Earth“. Ludger zemře v roce 1929 přirozenou smrtí ve věku 55 let.

Obrázek: Příběh muže, který přežil konec světa. Erupce sopky Mont Pelée zabila 30 000 lidí

Zachránil jej pobyt ve vězení a souhra náhod. Díky svému příběhu se stal celebritou. Foto: Riba, CC BY SA 3.0.

Pomáhat začal celý svět. Vulkán ale neřekl poslední slovo

Krátce po katastrofě nabídnou USA pomoc. Prezident Theodore Roosevelt nařídí federálním orgánům pomoci se záchrannými pracemi i humanitární pomocí. Pomoc nabídnou i další státy, Kanada, UK, Francie, Japonsko… a další…

Na ostrov tak proudí množství materiálu i lidí, kteří se zapojují do péči o přeživší i se snaží obnovovat poničenou infrastrukturu. Práce se rozbíhají slibně… jenže pak přijde 20. květen.

Mont Pelée se znovu probudí. Vznikne pyroklastické mračno, které se příliš neliší od toho, které zasáhlo město Saint-Pierre před 12 dny. Mračno se prožene krajinou a zanechá za sebou dalších přibližně 2000 mrtvých z řad záchranářů, námořníků i inženýrů.

Situace se opakuje i 30. srpna. Tehdy pyroklastické mračno se dokáže dostat dále, než v předchozích případech a poničí několik dalších osídlení. Sopka si ten den připíše dalších 800 obětí.

Sopka Mont Pelée je aktivní dodnes

Až do dnešních dní se jednat o poslední známé obětí této sopky. Sopka Mont Pelée se řadí mezi stále aktivní sopky. 6. prosince 2020 změnily místní autority status sopky ze zelené na žlutou značící možné nebezpečí.

Pod sopkou se dlouhodobě třese země. Seismologové tam pozorují tzv. tremory. Zvláštní druhy otřesů, které se objevují tehdy, když se magma pohybuje kůrou. Na svazích sopky stále žijí lidé.

Smrtící exploze sopky Mont Pelée a její studium dá později vzniku moderní vulkanologie. Do učebnic vulkanologie se dostane označení Peléjská erupce označující sopečnou erupci, během které vznikají nebezpečná žhavá mračna valící se krajinou

Další zajímavé informace z oblasti vulkanologie najdete na profilu Dr. Petra Brože na sociální síti Twitter.

Autor: Dr. Petr Brož
Zveřejněno se souhlasem autora

Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentářů
Inline Feedbacks
View all comments
Obrázek: Proč je rychlý displej důležitý? Hraní her na Xiaomi 11 Lite 5G NE s 90Hz displejem
Proč je rychlý displej důležitý? Hraní her na Xiaomi 11 Lite 5G NE s 90Hz displejem
Obrázek: Nejhezčí dámské hodinky letošních Vánoc? Recenze Huawei Watch GT 3 Elegant Gold
89%
Nejhezčí dámské hodinky letošních Vánoc? Recenze Huawei Watch GT 3 Elegant Gold
Obrázek: Netradiční dopravní zácpa: Doručovací roboti zapadli do sněhu
Netradiční dopravní zácpa: Doručovací roboti zapadli do sněhu
Obrázek: Amazon Web Services otevře infrastrukturu v České republice
Amazon Web Services otevře infrastrukturu v České republice
Obrázek: Proč je rychlý displej důležitý? Hraní her na Xiaomi 11 Lite 5G NE s 90Hz displejem
Proč je rychlý displej důležitý? Hraní her na Xiaomi 11 Lite 5G NE s 90Hz displejem
Obrázek: Má smysl koupit si smartphone s 5G konektivitou?
Má smysl koupit si smartphone s 5G konektivitou?
Obrázek: Huawei Share v praxi: Snadné sdílení mezi mobilem, notebookem a tabletem
Huawei Share v praxi: Snadné sdílení mezi mobilem, notebookem a tabletem
Obrázek: Kdo lhal při Black Friday zákazníkům nejvíce? OKAY, Notino i AAA Auto uváděli vyšší slevy
Kdo lhal při Black Friday zákazníkům nejvíce? OKAY, Notino i AAA Auto uváděli vyšší slevy