Až do konce života zůstal skromným mužem; netoužil po slávě a bohatství. Ačkoliv nejznámější je pro vývoj počítačové myši, přímo se také podílel na založení internetu (stál u zrodu ARPANETu) a i díky němu mám dnes grafická uživatelská rozhraní. Douglas C. Engelbart byl zkrátka výjimečný muž.
Narodil se v roce 1925 v americkém Portlandu, za druhé světové války sloužil jako radarový technik, poté se zabýval elektroinženýrstvím.
Prototyp úplně první myši na světě. Zdroj: SRI International
Doktorát získal na dnes slavné Kalifornské univerzitě v Berkeley. Zde také v padesátých letech spolupracoval na tvorbě jednoho z prvních elektronických počítačů, CALDIC.
V mnohém byl vizionář. Myš se rozšířila sice až v roce 1984 s nástupem Macintoshe, ale on ji vynalezl už o dvacet let dříve. V tehdejší legendární prezentaci z roku 1964 ukázal, jak bude jednou možné pomocí myši ovládat třeba videokonference, editovat text nebo přesouvat okna. Ve všem měl pravdu.
Internet, myš i první počítače
Věřil také například, že v budoucnu by počítačové myši mohli mít třeba až deset tlačítek – v čemž se rovněž nemýlil. Ačkoliv dnes je technologie myší o dost dál, základní princip je stále stejný a nadále zůstává Engelbartovým nejviditelnějším odkazem.
Myši pro Macintosh z roku 1986. Zdroj: AllAboutApple
Jeho projekty však financovala i třeba DARPA, organizace ministerstva obrany Spojených států. Za počítačovou myš, jejíž patent Stanfordský výzkumný institut, pro nějž tehdy Engelbart pracoval, licencoval za (ze zpětného pohledu) směšnou sumu 40 tisíc dolarů Applu, nikdy nedostal žádné peníze. Ale ani po tom netoužil: chtěl vynalézat, ne vydělávat.
Vlivem politických a osobnostních peripetií se však Engelbart postupně stáhl do pozadí. Nakonec si založil vlastní institut, a to spolu se svou dcerou. Účastnil se různých konferencí a zůstal aktivní až do vysokého věku, svou odbornost podpořenou desítkami let praxe dokázal dobře využít.
Zemřel v roce 2013 v 88 letech. Už v roce 2005 mu složila poctu společnost Logitech, která právě výrobou počítačových myší proslula. V textu dostupném ve formátu PDF popisuje jeho život a objevy laskavým a milým způsobem a vykresluje jej jako optimistického muže, který věřil v technologickou budoucnost.
Je dobře, že se alespoň svých snů a vizí ještě stihl dožít; v mnohém totiž předčil dobu. Jeho idea hyperpropojeného světa, kterou celý život podporoval a které věřil, je dnes na dosah ruky.
