Dům z obří 3D tiskárny vznikl za 14 hodin, technologii využijeme na Zemi i ve vesmíru

Tiskárna s 7,6 metrů dlouhým hydraulickým ramenem si umí sama připravit povrch a tisknout konstrukce, které mohou posloužit jako základ běžného domu.

Když se zeptáte odborníka, co všechno se dá vytisknout na 3D tiskárně, odpověď bude, že prakticky všechno. Kouzlem technologie je fakt, že nezáleží na tvaru (díky 3D tisku umíme vyrobit tvary, které jinak vytvořit nelze) a příliš nás neomezuje ani výběr materiálu. Dnes se v průmyslové oblasti i mimo ní běžně tiskne z kovu, plastů, betonu a nejrůznějších polymerů.

Jedna překážka přeci jen zůstává, a tou bývá menší tisková plocha. V praxi to znamená nutnost spojovat či slepovat vícero dílů do jednoho objektu. Vědci z MIT se zaměřili na vývoj zařízení, které by dokázalo samo bez lidské pomoci postavit celou budovu.

Multifunkční stroj umí svářet, bagrovat i tisknout

Stroj pohybující se na pásech je tvořen hydraulickým ramenem a centrální jednotkou s pohonem a zásobníky materiálu. Právě pohyblivé rameno je zajímavé svou délkou přesahující 7,6 metrů. V různých fázích stavby může robotické zakončení ramena sloužit jako tisková hlava 3D tiskárny, rypadlo nebo jako svářecí jednotka.

Ke klasickým domům mají výtvory DCP poměrně daleko. Cílem vědců však není postavit okrasnou vilu, ale funkční obydlí pro nouzové situace a nepříznivé podmínky. Stavit klasická obydlí z cihel dokáže např. robot SAM, o kterém vás budeme informovat v zítřejším článku.

Zařízení s označením DCP zvládlo během pouhých 14 hodin vytvořit základní konstrukci budovy, kterou vytisklo z izolační pěny. Ta byla následně pokryta betonem a vznikla tak obyvatelná struktura. Výsledný objekt měl na výšku 3,65 a v průměru 15,2 metrů.

Podobné domy jsou ideálním řešením pro případ přírodních katastrof. Vytisknutá obydlí jsou pevná, rychle hotová a jak ukázal pokus, mohou být i dostatečně velká. Stejně tak o 3D tisku staveb uvažují vesmírné agentury v čele s americkou NASA, ESA a Čínou. Čína by např. mohla při plánované stavbě vesmírné kolonie mohla využít podobné techniky a využít jako materiál měsíční půdu.

Stavebnictví stále dělá věci stejně, jako tomu bylo po staletí. S naší technologií můžeme nahradit klíčové kroky stavby prakticky ihned,“ zmínil Steven Keating, vedoucí výzkumník projektu DCP na MIT. Hlavní výhodou projektu je naprostá samostatnost a možnost nasazení v prakticky jakémkoliv prostředí.

Komentáře

Upozornit na
avatar
Třídit dle:   nejnovější | nejstarší | nejlépe hodnocené
Tomáš
Host

Celý život jsem si myslel, že dům vypadá jinak…. 🙁 A ona je to ohrada z polyuretanové pěny …. 🙁

b.m.v
Host

Použít lze i jiné materiály a vytvořit jiné tvary, včetně těch hranatých na které jste zvyklý a které jsou vhodné v prostředí kdy vnitřní a vnější tlak je stejný, což na Měsíci ani na Marsu není. Hmotnost přepravovaného materiálu taky není zanedbatelný faktor. V tomto případě je kruhová stavba blízko ideálu. Druhá stránka věci je ta že tato zařízení mohou fungovat ve zcela automatickém režimu a případní kosmonauti přijdou k takřka hotovému a jejich první dny na jiné planetě budou daleko snazší. Není to dokonalé ale podívejte se na 20 let starý počítač.

Pompo
Host

Tak takovyto „dum“ by z prefabrikatu postavili dva borci za polovicni cas.

Pelican
Host

Chtěl bych je vidět na Marsu v 50 kilovych skafandrech 😀

capsle
Host

že prej stavby prakticky ihned, to by šlo i dnes kdyby nebylo stavebních úřadů a dalších zbytečnejch institucí

Balt
Host

Ohrada z polyuretanu je hezká, ale tady jsou o kousek dál https://www.youtube.com/watch?v=4rvKP_yfcGM

wpDiscuz
Chytrá domácnost Chytrá města Chytrá zábava Chytrá zařízení Chytré aplikace Chytré automobily Chytré technologie IoT Průmysl 4.0 Tiskové zprávy
Nenechte se překvapit chytrými spotřebiči a internetem věcí: Jak na ně připravit domácí síť?
Mimořádný úspěch české vědy: Vědci z ČVUT chtějí ovládat lidské buňky
Hudba na kolo i k vodě. Sony uvádí nové modely elegantních, ale zároveň odolných bezdrátových reproduktorů