Žádná čína. První pokus o robotický vysavač pro domácnosti se světu představil už v polovině devadesátých let. Švédský Electrolux ukázal prototyp Trilobite v roce 1996 a o pět let později ho dokonce uvedl na trh. Výsledek? Solidní robovysavač, který by neurazil ani v dnešní konkurenci, ale komerční fiasko.

V roce 2000 tento segment vůbec neexistoval. Dnes je robotický vysavač běžnou součástí řady domácností. Pečlivě čistí podlahy když nejste doma, sám se nabije a většina modelů umí i vytírat. Ceny začínají hluboko pod deseti tisíci korun a kvalitní model s dokovací stanicí a praním mopů už seženete za ceny kolem 8 tisíc. Jenže před 24 lety to vypadalo úplně jinak.

Novinka, která slibovala revoluci

Když 10. května 1996 představila moderátorka Philippa Forrester v pořadu BBC Tomorrow’s World kulatý vysavač pohybující se bez lidské pomoci po místnosti, svět užasl. Electrolux tehdy ukázal, že budoucnost úklidu může být automatizovaná. Jenže mezi prototypem a provozem ve skutečném světě byl obrovský rozdíl.

Electrolux Trilobite zaujal svým prvenstvím a designem odkazujícím na vyhynulého živočicha. Foto: Freepik AI

Trilobite dostal jméno podle vyhynulého členovce z prvohor, který čistil mořské dno. Poetické, ale celkem výstižné. První robotický vysavač totiž fungoval přibližně stejně primitivně jako jeho pravěký vzor. Ale na druhou stranu měl i řadu vychytávek, za které by se nestyděly ani současné modely.

Ultrazvuk místo očí a extrémní sací výkon

Navigace byla postavená na ultrazvukových senzorech, tedy podobně jako u dronů či aut při parkování. Sonar vysílal vlny na frekvenci 60 000 Hz a 8 mikrofonů zachytávalo odražené vlny. Znělo to impozantně, jenže v praxi to také znamenalo, že Trilobite neuměl detekovat ostré rohy nábytku. Prostě do nich narazil.

S výškou 13 centimetrů a průměrem 35 centimetrů byl jen o něco málo větší než současné modely a vážil jen 2 kilogramy. Na první pohled šlo o elegantní zařízení odpovídající dnešním robotickým vysavačům, které slibovalo autonomní úklid po dobu až 60 minut. Robot měl tři režimy: Normal pro důkladný úklid, Quick pro rychlé projití místnosti a Spot pro intenzivní čištění jednoho čtvercového metru.

Reklama z roku 2001 prezentující první komerčně dostupný robotický vysavač. Foto: Se souhlasem Electrolux

Vysavač měl i na dnešní poměry extrémní sací výkon. Námi nedávno testovaný prémiový model Mova V50 Ultra dokáže podle testů dosáhnout průtoku vzduchu 20 cfm, přičemž 24 let starý Electrolux Trilobite dosahuje v testu hodnot 43 cfm! Ano, lepších výsledků úklidu stejně dosáhnou moderní vysavače, ale hodnoty jsou to fascinující.

Když baterie začala docházet, Trilobite se sám vrátil na nabíjecí základnu. To byla věc, která už v té době fungovala téměř bezchybně a konkurence funkci neměla ještě řadu let. Třeba konkurenční Roomba funkci pro návrat do dokovací stanice zpočátku vůbec neměla.

Problémů byla spousta

Nedostatků byla z dnešního pohledu spousta. Trilobite nechával nevysátá místa podél stěn, protože se díky ultrazvuku zastavoval zhruba 2,5 centimetru před překážkou. Rohy? Ty nedokázal vyčistit vůbec. Koberce s třásněmi mu dělaly problém, protože se do nich občas zamotal.

K vyznačení zóny pohybu sloužily magnetické pásy, které jste museli nalepit na podlahu. Na rozdíl od pozdější konkurence s elegantními infračervenými virtuálními zdmi to bylo nepraktické a v interiéru to vypadalo špatně. Dnes už doba pokročila a stačí zakázanou zónu pouze vyznačit v mobilní aplikaci. Trilobite však dal vzniknout řadě technologií, které dnes považujeme za standard.

I přes vysoký výkon Trilobite vysával hůř než běžné vysavače Electroluxu. Firma to přiznávala, novinku inzerovala jako „doplněk mezi dvěma velkými úklidy“. Jinými slovy jste stále potřebovali normální vysavač. I dnes ale veskrze platí, že k robotickému vysavači potřebujete např. doplňkový tyčový vysavač pro chvíle, kdy chcete rychle uklidit např. vysypanou mouku.

Trilobite se v Česku nikdy oficiálně neprodával. Důvodem byla vysoká cena a zacílení na bohatší trhy.

Cena, která zabila sen

A pak tu byla cena. Trilobite stál 1 500 eur, což bylo v roce 2001 něco kolem 50 000 korun. Pro srovnání: běžný kvalitní vysavač vás tehdy vyšel na méně než pětinu.

Uklízet dokázal hodinu, zamotával se do kabelů, ale když se nad tím zamyslíte, v mnohém byl podobný dnešním levným modelům v ceně pod 5 000 Kč. Foto: Freepik AI

Když o rok později přišla firma iRobot s modelem Roomba za 200 dolarů (necelých 7 000 Kč při tehdejším kurzu), bylo jasné, že Electrolux s cenou přestřelil. Roomba sice neměla pokročilou navigaci Trilobitu ani funkci pro automatický návrat do nabíjecí stanice, ale fungovala spolehlivě a byla levná.

Za první dva roky se prodalo jen asi 10 000 kusů Trilobitu. Roomba mezitím prodala přes 3 miliony kusů a definovala celou kategorii na dlouhé roky dopředu. 

Druhá šance, stejný výsledek

V roce 2004 přišla verze 2.0. Electrolux přidal infračervené senzory proti pádu ze schodů a možnost plánování úklidu. Cena zůstala pořád astronomická, tehdy kolem 1 400 eur. Úspěch se ani tentokrát nedostavil.

Nakonec to Electrolux vzdal. Trilobite byl z nabídky stažen. Firma dokonce smazala všechny informace o produktu ze svých stránek a odkazovala jen na Wikipedii. Tak vypadá kapitulace.

Trilobite byl průkopník a průšvih zároveň. Ukázal, že koncept robotického vysavače má smysl, ale výsledný produkt musí být nejen praktický, ale hlavně cenově dostupný.

Je to klasická lekce, kterou už jsme na trhu viděli několikrát: Být první neznamená automaticky vyhrát. Rozhoduje uživatelská přívětivost a cena.

Od trilobitů k moderním robovysavačům

Přeskočíme o pár let dopředu. Dnešní robotické vysavače mají laserové skenování prostoru, kamery, desítky senzorů a umělou inteligenci. Rozeznají koberce od tvrdých podlah, vyhnou se kabelu i zvířecím exkrementům. Některé modely si samy vyprázdní zásobník, vyčistí mopy a naplánují si optimální trasu přes několik místností.

A cena? Kvalitní robotický vysavač s dokovací stanicí dnes seženete za 8-15 tisíc korun. Špičkové modely se schopností úklidu horkou vodou a robotickým ramenem koupíte do 40 tisíc. To je pořád méně než to, co stál Trilobite v přepočtu na dnešní kupní sílu. Od prvního pokusu v roce 2001 jsme ušli neuvěřitelný kus cesty.

Zdroje: BBC, Electrolux, Bloomberg, redakce inSmart.cz