Kolika zaměstnavatelů touží po zlepšení výsledků své firmy? Určitě všichni. Kolik z nich však bere ergonomii práce jako nedílný krok k úspěchům? Pořád je to menšina. Zdravý a výkonný zaměstnanec je snem každého zaměstnavatele. Bez ergonomicky zařízeného místa práce to však nepůjde. Seznamte se tedy blíže s tím, jak nastavit a udržet podmínky na pracovišti z pohledu ergonomie.

Čím je ergonomie v rámci kanceláře?

Cílem ergonomie je zlepšení podmínek práce člověka. Díky zaručení pohodlí a bezpečí zaměstnance dochází k nápravě výkonnosti zaměstnance a minimalizaci negativní vlivů, v rámci kancelářské práce jde zejména o negativní vlivy na zdraví. Ergonomie bere v potaz specifika a charakter místa práce. Nejde pouze a jenom o fyzické možnosti zaměstnance, důležitá je také jeho psychika a fyziologie.

V ergonomii kancelářské práce jde zejména o:

• vytvoření komfortních podmínek práce a nebo jejich zlepšení;
• přizpůsobení místa práce dle specifikace vykonávané profese;
• přizpůsobení místa práce dle potřeb zaměstnance;
• přizpůsobení zařízení či nástrojů pro výkon práce
• dosažení lepší výkonnosti zaměstnance;
• eliminace počtu chyb či špatných rozhodnutí;
• zajištění odpovídající hygieny práce a bezpečnosti.

V rámci kancelářské práce hraje ergonomie výraznou roli. Pomáhá omezit a eliminovat široké spektrum aspektů, která překáží ve vykonávání práce, kterou je zaměstnanec pověřen. Kancelářská či administrativní práce se jeví jako jednoduchá, ale každý, kdo si odpracoval několik let za pracovním stolem a strávil mnoho hodin sedavou prací, dokonale ví, jak velký vliv má ergonomie na zdraví samotné. Poloha sedu není pro lidský organismus přirozená, ale jiná poloha při výkonu těchto profesí není možná.

Ergonomie se snaží omezit zatížení, kterým je lidské tělo vystaveno během výkonu kancelářské práce. Dokonalým příkladem je otočná kancelářská židle. V současné době je většina židlí vybavena alespoň minimálním tvarováním hlavních částí, jako je opěradlo a sedák. Standardem by mělo být nastavení výšky sedáku a loketních opěrek, úhel náklonu opěradla a další. To nejnutnější, abychom podpořili muskuloskeletální systém našeho těla. Správné nastavení sedáku podporuje správný oběh krve, je tedy velmi důležité jak a na čem sedíme, jelikož většinu času v práci trávíme vlastně v pozici sedu. Dalším z příkladů jsou tepelné podmínky. Dusno a teplo ze sálajícího slunce je v kancelářích přítěží a snižuje efektivitu práce. Proto jsou často v kancelářích instalovány klimatizace a tyto místnosti odvětrávané.

Aplikováním ergonomie bojujeme s denní rutinou a omezujeme případný stres. Často je kancelářská práce pod nátlakem složitých úkolů, většinu ruku v ruce s hraničními termíny dokončení, což vede k chybovosti, únavě, pocitu vyhoření či nechuti vykonávání dané práce. V dlouhodobém horizontu má ergonomie pomáhat udržet koncentraci.

Ergonomie koncepční a korekční

Existují dva přístupy ergonomie – tzv. ergonomie koncepční a ergonomie korekční. Již názvy samotné jasně napovídají, čím se zabývají.

Koncepční ergonomie je více teoretickou naukou, která dbá o zavádění ergonomických zásad již ve fázi projektování či návrhu. Příkladem je návrh kancelářských prostor. Jedná se o tvoření zařízení daného prostoru tak, aby splňoval nejvyšší požadavky pro plnění práce, která bude v tomto místě vykonávaná. Jedná se například i o drobnosti jako výběr optimálně tvarovaných myší či klávesnic určených pro kancelářskou práci. Nejlepším příkladem je však výběr kancelářských židlí či křesel, bez kterých by snad žádná z kanceláří nemohla fungovat.

Korekční ergonomie má daleko větší zásah, jelikož aplikuje změny v již zaběhnutém pracovním prostředí. Může se jednat o modernizaci strojů a zařízení, jako jsou například počítače. V rámci vybavení kanceláře může jít o změnu kancelářského nábytku jako jsou polohovací stoly, kancelářské židle či křesla, které se lépe hodí pro vykonávanou práci a splňují zásady ergonomie. Jedním slovem, jedná se o zlepšení již existujícího pracovního místa.

Zásady ergonomie

V rámci řešení ergonomie je důležitý i byť ten nejmenší detail. Každá drobnost může mít ovlivnit efektivnost práci či zdraví zaměstnance. Nepohodlná židle často způsobuje nesoustředění se zaměstnance. Klávesnice s delším chodem kláves zpomalí rychlost psaní. Příkladů může být spousta. Existuje však několik stěžejních bodů, kterými by se měl řídit každý, kdo připravuje či upravuje opravdové místo práce splňující veškeré ergonomické požadavky:

• pracoviště by mělo být přizpůsobeno práci a potřebám zaměstnance – zajištění dostatku místa a odpovídajícího vybavení pro výkon práce, tedy vše potřebné pro příjemného a komfortního pracovního místa;
• zaměstnanec by neměl býti nadměrně zatěžován, ať už fyzicky či psychicky. Aby byla jeho práce efektivní, objem práce by měl odpovídat jeho možnostem. Velké množství úkolů, špatné nastavení pracovního stolu či neefektivní nástroje pro práci způsobí dodatečnou námahu – příkladem může být umístění klávesnice na výsuvné konzoli pod stolem, kde není místo pro myš, což ztěžuje pohodlné využití obou periferií. Cílem je usnadnění práce, nikoliv její zhoršení;
• je vhodné minimalizovat stres a únavu zaměstnance – výše uvedené velké množství úkolů může vyvolat zbytečný stres a vyvíjený nátlak. Výsledkem je často znechucení práce a snížení efektivity vykonávané činnosti. Vítané jsou přestávky na odpočinek a přizpůsobení tempa práce možnostem zaměstnance;
• místo práce by mělo být sezónně sledováno ve smyslu podmínek pro práci – je důležité, aby dané místo splňovalo podmínky práce, tak aby teplota či vlhkostst byly optimální. Důležité je tyto hodnoty upravovat, pokud neodpovídají pracovním standardům vykonávané práce.

V úvahu musíme brát také charakter dané kancelářské práce, jelikož ergonomie může být různých pozicích chápána odlišně. Pokud hovoříme o tvůrčí práci (grafik, programátor) je vhodné, aby měli zaměstnanci individuální prostor pro výkon práce. Naopak tam, kde je práce méně náročná na klid, je rutinní nebo kde je mile viděna skupinová práce, výměna zkušeností či kontakt s ostatními zaměstnanci, je vhodné uvažovat o rozmístění typu open-space nebo kancelářské boxy.

Všechny výše uvedené zásady a doporučení určitě pomohou vytvořit ergonomické pracovní místo bez ohledu na charakter vykonávané činnosti. Vyplatí se však podívat na to, jak aplikace těchto zásad v praxi, působí na celkovou organizaci kancelářské práce.

Ergonomicky uzpůsobené místo kancelářské práce

Některé záležitosti, týkající se ergonomie, jsou regulovány právními předpisy. To je minimum, pod které by tvůrce pracovního prostředí měl neměl jít.

Zaměstnanec by měl v místě své práce disponovat alespoň 2m² nezastavěné plochy ve svém okolí. Pokud se jedná o zastavěný prostor včetně nábytku a zařízení, zvětšuje se podlahová plocha a prostor na 5 m². Každý zaměstnanec by měl mít při výšce stropu 3 m alespoň 15 m³ prostoru. Při ploše kanceláře menší než 100 m² musí být strop alespoň 2,5 m vysoký. To vše při prostorech s denním světlem, v případě pracovních míst bez denního světla jsou tyto parametry ještě přísnější.

Kancelář musí být dobře osvětlená. Doporučená intenzita osvětlení je 200 až 500 luxů. Teplota světla by měla odpovídat dennímu světlu a nebo teplým zářivkám o teplotě 3000 – 3300 Kelvinů. Je nutné vzít v úvahu věk zaměstnanců, jelikož s přibývajícím věkem je nutné zvýšit intenzitu osvětlení. Světlo však musí býti vždy žluté, teplé, obzvlášť v kancelářích, kde je práce vykonávána od velmi brzkých či do pozdních hodin dne. Modré světlo narušuje denní rytmus, způsobuje problémy s usínáním, napomáhá špatné náladě, únavě či dokonce depresím. Musíme také pamatovat na umístění stolů, není vhodné, aby světlo, obzvlášť to sluneční, se odráželo od monitorů či tvořilo odlesk. Z toho důvodu je obecná zásada, že stoly se staví kolmo k oknům. Místnost by měla být dobře větraná či klimatizovaná. Pokud je práce vykonávaná v neklimatizované místnosti, měla by teplota být mezi 20 až 27°C. Optimální vlhkost v místnosti je 40 až 60 %.

Velmi důležité je také umístění nábytku a vybavení kanceláře tak, aby komfort práce byl co největší. Je obecným pravidlem, že monitor by měl být 50-70 cm od tváře a horní okraj monitoru by měl být ve výšce očí.

Ergonomická židle by měla mít širokou škálu nastavení. Přizpůsobení židle potřebám uživatele je velice důležité, jelikož má velký vliv na efektivitu práce. Je nutné, aby se uživatel dotýkal chodidly podlahy. Židle by měla mít nastavitelné loketní opěrky, aby se mohly ruce ocitnout správně na klávesnici tak, že úhel sevřený předpažím a paží bude 90°. Neméně vítaná je podpora bederní části, hlavová opěrka či dostatečně dlouhé opěradlo židle.

Pokud jde o vybavení počítače, tak klávesnice by měla být 10 cm od hrany stolu, pokud je umístěna pod úrovní stolu, měla by být na tomto místě také myš. Myš bychom měli používat dohromady s opěrkou pod zápěstí, v případě, že používáte vertikální myš, eliminujete tak případné bolesti a nepřirozené pohyby dlaně a celého zápěstí. Nejpoužívanější předmět je vhodné umístit na dosah ruky, tj. maximálně 50 cm na hloubku pracovní desyk aa 60 cm po stranách.

Ergonomie v praxi

Bez ohledu na to, jaký charakter má vykonávaná práce, tak implementace ergonomických zásad se vyplatí. Pro zaměstnavatele to však ne vždy znamená vynaložení dodatečných nákladů. V praxi je vhodné například:

• dbát na kvalitu osvětlení;
• ustavit stoly, počítače a jiná zařízení shodně se zásadami ergonomie;
• zajistit zaměstnancům ergonomické židle a pokud je to nutné, tak i nožní opěrku;
• dbát na to, abych měl zaměstnance k dispozici všechna potřebná zařízení na dosah
• dbát na čistotu v kancelářských prostorech;
• zajistit odpovědné větrání či klimatizace místností;
• připomínat zaměstnancům pětiminutové pauze po hodinové práci na počítači.

To stačí k tomu, aby se několikahodinová práce na počítači stála více efektivní a příjemná.

Zdroj: Rozhovor Ezidle.cz