Třenice dvou obřích ekonomik pokračuje – a nic nenapovídá tomu, že by se situace měla uklidnit.
Bidenova administrativa obvinila Čínu ze série kybernetických útoků na Microsoft Exchange Server, které se dotkly organizací a firem z celého světa. Podle Bílého domu existuje „značná míra jistoty“ ze hackeři jsou napojení na čínské Ministerstvo státní bezpečnosti.
K USA se přidaly všichni klíčoví spojenci zahrnující Evropskou unii, Spojené království, Austrálii, Kanadu, Japonsko a jako celek také NATO. USA přímo označují Čínu jako viníka, EU mluví smířlivěji spíše o nečinnosti čínských úřadů, které neřeší kybernetické útoky mířící z území země.
Čína proti všem
Cílem kampaně měla být špionáž. Zneužity byly nevyřešené bezpečnostní zranitelnosti v aplikací, který se ve státních organizacích využívá běžně; jde o serverový software pro spolupráci.
USA obvinili asijského draka ze špionáže prostřednictvím najatých hackerských skupin. Ti zároveň podnikali souběžně útoky, jejichž účelem byl pouze finanční zisk. Podle USA tím podniky, vláda a infrastruktura přišly o miliardy dolarů.
Text od EU a USA se netýká pouze Microsoft Exchange Server útoků, ale mnohaleté cílené snahy mířené na vlastní obohacení a industriální špionáž skrze kybernetické útoky. EU přímo označila za na Čínu napojené skupiny ATP 40 a ATP 31; ATP 40 mířila na logistiku a vojenské námořní korporace v USA a Evropě a ATP 31 na vládní úřady, mimo jiné finský parlament v roce 2020.
Žádná ze zemí zatím neoznámila sankce vůči čínskému režimu; to může souviset s roky pokračující celní válkou, kterou vůči sobě USA a Čína vedou.
Množství zemí, které Čínu z kybernetických útoků obviňují, je nebývale vysoké. Jde zároveň o první případ, kdy se k podobnému obvinění přidává NATO, organizace ze své podstaty obranná a vojenská.
Čína bývá spolu s Ruskem, Severní Koreou a Íránem z kybernetických útoků obviňována nejčastěji.