Velryby dříve měly 4 nohy a běhaly po souši, jak u nich probíhala evoluce?

Podstatná část dnešních suchozemských živočichů se vyvinula v oceánech a až postupem času se podle vědců naučila dýchat vzduch a chodit po souši. Jak ukazuje výzkum evoluce u velryb, jejich předci byli čtyřnozí savci, kteří se postupně adaptovali na život ve vodě. 

V roce 1992 paleontolog Hans Thewissen během svého výzkumu narazil na kostru tvora v pákistánské poušti. Společně se svým týmem kostru opatrně rozebral na jednotlivé kosti a ty opatrně zabalili a připravili k odeslání do laboratoře ve Spojených státech. „Byl jsem frustrovaný… Měl jsem kompletní kostru v dřevěných bednách a netušil jsem o jakého tvora jde,“ zmínil vědec.

Thewissenova zvědavost však byla velká a tak ještě na místě několik kousků opět rozbalil. Jedním z fragmentů byla část lebky kolem ucha, která byla nezvykle těžká, což by znamenalo, že nejde o tvora podobného slonům a mrožům, jak vědec předpokládal. „Poté jsem vybalil dolní čelist a hrklo ve mě. Došlo mi, proč ono ucho vypadlo tak zvláštně – jednalo se totiž o velrybu,“ doplňuje Thewissen. 

Velké zadní končetiny a charakteristiky velryby

Objev znamenal převrat v chápání evoluce velryb. Kytovec s velkými zadními končetinami změnil myšlení vědců a dostal jméno Ambulocetus natans. Zemi tento tvor obýval před 50-80 miliony let, kdy započala jeho cesta ze souše do vody. Tím se opět otočil proces, který 200 milionů let předtím nastolili první tvorové, kteří z oceánů vyrazili na souši.

Evoluce ale nikdy nejde po stejných vyšlapaných cestičkách. Kytovci se adaptovali odlišně a nevyvinuly se nich žábry, naproti tomu se utvořila řada jiných vlastností pro adaptaci na vodní prostředí.

Indohyus: Dávný prapředek kytovců

Ještě, než se tvor proměnil v předka dnešní velryby (prakytovce), pohyboval se po Zemi jiný předek těchto kytovců. Paradoxně šlo o malého tvora o velikosti kočky, který však stavbou těla připomínal spíše dnešního jelena a patřil mezi sudokopytníky podobně jako krávy, žirafy, ovce a prasata.

Lebka těchto tvorů má podobně jako velryby specifickou kost (auditory bulla) ve středním uchu, což byla pravděpodobně adaptace zlepšující sluch pod vodou.  Pokročilá analýza DNA ukázala, že dnešní hroši a další artiodaktyly jsou dnes nejbližšími žijícími příbuznými velryb.

Až se tedy budete někdy zamýšlet jak se vyvíjely velryby, budete vědět, že tvorové nejprve vylezli na souši a následně se opět vrátili do vody. Evoluce má zkrátka rozmanité cesty.

Zdroj: Anmm

avatar
  Odebírat  
Upozornit na
Blockchain a kryptoměny Chytrá domácnost Chytrá města Chytrá věda Chytrá zábava Chytrá zařízení Chytré aplikace Chytré automobily Chytré studie Chytré technologie Chytré zprávy IoT Průmysl 4.0 Tiskové zprávy
Virtuální kryptoměna Facebooku má podporu Visa, Mastercard i PayPalu; vyjít může už v roce 2020
Delfíni si hledají přátele stejně jako my – podle společných zájmů
Nefunguje vám internet? Vodafone má výpadek, přístup k internetu nefungoval v ČR a dalších zemích
Jak se mění mozek při Alzheimerově chorobě? Myš dostala průhlednou lebku, vědci ji vytiskli na 3D tiskárně

Jak nejlépe pochopit procesy probíhající skrytě uvnitř mozku? Tím, že se do něj podíváte. Vědecký tým z University of Minnesota...

Zavřít