Přesně před čtvrt stoletím, 25. července 2000, se odehrála na pařížském letišti Charlesa de Gaulla jedna z nejdramatičtějších leteckých katastrof v historii. Zahynulo všech 109 lidí na palubě nadzvukového Concordu a další čtyři na zemi. Nebylo to však selhání legendárního stroje, celou tragédii způsobila titanová součástka o velikosti pravítka, která odpadla z jiného letadla.
Zlaté časy nadzvukové dopravy
Concorde byl britsko-francouzský nadzvukový dopravní letoun, který začal pravidelně létat 21. ledna 1976. Létání Concordem bylo v 80. a 90. letech symbolem luxusu i potvrzením společenského postavení. Na linkách mezi Evropou a východním pobřežím USA se potkávali milionáři, špičkoví sportovci či umělci.

AI reprodukce legendární fotografie. Foto: Freepik AI
Elegantní stroj se štíhlým trupem a delta křídly dokázal překonat Atlantik za tři a půl hodiny. Typický let mezi Londýnem a New Yorkem trval necelé tři a půl hodiny. Rekordním se stal let 7. února 1996, kdy se letadlo z New Yorku do Londýna dostalo za 2 hodiny a 53 minut. Na palubě se v průběhu letu podávaly luxusní nápoje a jídlo.
Osudný letní den
V létě roku 2000 se chystal nadzvukový Concorde společnosti Air France na charterový let z Paříže do New Yorku. Do Ameriky měl na letu AF4590 dopravit stočlennou skupinu německých seniorů, kteří měli v New Yorku přestoupit na výletní loď plující do Karibiku.
1/
🇨🇿 Včera uběhlo 25 let od tragické havárie nadzvukového dopravního letadla Concorde. Stroj v barvách Air France začal při vzletu z pařížského letiště hořet a dopadl na budovu hotelu jen pár kilometrů od ranveje. Celkem zemřelo 113 lidí.Připomeňme si, co se tehdy stalo: 🧵 pic.twitter.com/T5rTJOvkiK
— Jan Kozák🇨🇿🇺🇦 (@PallRay) July 26, 2025
Concorde byl lehce přetížen, polovinou jeho startovací hmotnosti byla hmotnost paliva. Maximální vzletová hmotnost Concorde byla 185 000 kg, posádka vypočítala hmotnost svého letounu na 185 100 kg. Ve skutečnosti byla situace ještě horší. Průměrná hmotnost cestujícího, která se podle tabulek Air France brala jako 84 kg, byla na tomto letu vyšší, stejně tak posádka nebyla informována o 19 kusech zavazadel, naložených na poslední chvíli do letadla.
Pět osudných minut
Pět minut před vzletem Concordu odstartoval z dráhy 26R pařížského letiště letoun Douglas DC-10 společnosti Continental Airlines, shodou okolností letící do stejného města, jen na letiště Newark. Continental Airlines Flight 55 vzlétl v 16:38 CEST (14:38 UTC) a ztratil titanovou slitinovou lamelu, která byla součástí krytu motoru.
4/
Stroji je pro vzlet přidělena ranvej 25R. Z té pět minut před startem AF4590 vzlétá americký letoun Douglas DC-10 (N13067) společnosti Continental Airlines na lince do Newarku. Při vzletu z něj ale odpadá kus kovu o délce 43 cm a tloušťce 1,4 mm, který zůstává ležet na dráze. pic.twitter.com/SVXbwtekZI— Jan Kozák🇨🇿🇺🇦 (@PallRay) July 26, 2025
Kus kovu měřil asi 435 milimetrů na délku, 29 až 34 milimetrů na šířku a 1,4 milimetru na tloušťku. Jaká je asi pravděpodobnost, že na ploše o šířce padesáti metrů najede kolo o šířce 40 centimetrů na kus o velikosti cca 40centimetrového pravítka? Přesně to se nicméně stalo.
Řetězová reakce zkázy
V 16:42 najel Concorde při rychlosti 185 mph (300 km/h) na tento kus kovu, který proříznul pravou přední pneumatiku (pneumatiku č. 2) jeho levé hlavní podvozkové nohy. Velký kus pneumatiky (4,5 kilogramu) byl vystřelen do spodní strany levého křídla odhadovanou rychlostí 140 metrů za sekundu (500 km/h).
Z ráfku letounu se odloupl 4,5 kilogramu vážící kus gumy, který byl extrémní silou vymrštěn proti křídlu, ve kterém se nacházely palivové nádrže. Náraz sice nádrž neprorazil, způsobil ale v nádrži rázovou vlnu, která následně nádrž prorazila.
Z křídla se začalo řinout palivo rychlostí 60 kilogramů za vteřinu. Není to jisté, ale pravděpodobně od obnaženého kovového ráfku začaly odskakovat jiskry, které palivo během okamžiku zapálily. Z nadzvukového letounu se stala letící pochodeň.
Posledních 90 vteřin
Kapitán Christian Marty a jeho posádka se najednou ocitli v nejtěžší situaci své kariéry. Celá věc proběhla během zhruba tří vteřin, takže byla pro posádku velmi překvapivá. „Zabrždění na ranveji již nepřipadalo v úvahu – stroj překročil tzv. V1 rychlost, kdy již k zastavení nezbývá dost ranveje. Kapitán Marty proto udělal to jediné, co v danou chvíli mohl – přitáhnul a pokusil se letoun zvednout. Právě tehdy vznikly záběry, které obletěly svět,“ zmiňuje odborník na letectví Jan Kozák.
Pokusy zatáhnout podvozek byly neúspěšné. Oheň nejspíše poškodil jeho ovládání. Concorde se dostal do výšky 200 stop, ale byl stále na pádové rychlosti. Posádka se ještě snažila navést letadlo s desítkami tun paliva na nouzové přistání na nedaleké letiště Le Bourget, avšak bez úspěchu.
Concorde minutu a dvacet sekund po startu narazil do země. Pouhý kilometr a půl od vybrané nouzové plochy. Stroj dopadl přímo na hotel v blízké obci Gonesse. V troskách budovy zahynuli čtyři místní zaměstnanci a dalších sedm lidí bylo těžce zraněno. V letadle nepřežil vůbec nikdo, všech 109 lidí na palubě zahynulo. „Hotel byl v té době jako zázrakem téměř prázdný – zemřeli v něm „jen“ 4 lidé,“ upřesňuje Kozák.
„Šlo o první (a poslední; pozn. red.) smrtelnou nehodu Concordu od jeho zavedení do služby v roce 1976. Není proto divu, že se na typ upřely zraky celého světa. Společnost Air France několik dní po nehodě všechny své Concordy dočasně uzemnila, British Airways učinily to samé o tři týdny později,“ dodává.
Vyšetřování a soudní spory
Francouzští vyšetřovatelé rychle odhalili skutečného viníka. Ukázalo se, že jedna z trosek nalezených na ranveji nebyla z Concordu. Byl to kus kovu, který odpadl ze stroje DC-10 amerických Continental Airlines.
V březnu 2008 požádal Bernard Farret, zástupce státního zástupce v Pontoise nedaleko Paříže, soudce, aby vznesli obvinění z neúmyslného zabití proti Continental Airlines a dvěma jejím zaměstnancům – Johnu Taylorovi, mechanikovi, který vyměnil opotřebovanou lamelu na DC-10, a jeho nadřízenému Stanley Fordovi.
18/
Výrobce na incident v Dallasu zareagoval důkladnějšími kontrolami a přidáním systému sledujícího tlak v pneumatikách, kola ale praskala dále. To, že k tragédii nedošlo již dříve, tak bylo podle všeho pouze dílem Štěstěny. Tehdy to vypadalo, že za nehodu může samotný Concorde. pic.twitter.com/UJH2vWVp8B— Jan Kozák🇨🇿🇺🇦 (@PallRay) July 26, 2025
V roce 2010 proběhl soud v Paříži. Continental Airlines byla shledána trestně odpovědnou za katastrofu. Byla pokutována 200 000 eury a nařízeno jí zaplatit Air France 1 milion eur. Taylor dostal 15měsíční podmíněný trest, zatímco Ford, Perrier, Hérubel a Frantzen byli zproštěni všech obvinění.
Rozsudky byly zrušeny francouzským odvolacím soudem v listopadu 2012, čímž byla Continental (která se mezitím sloučila s United Airlines) a Taylor zbaveni trestní odpovědnosti. Francouzský odvolací soud ho zprostil obvinění z neúmyslného zabití 29. listopadu 2012.
Konec nadzvukové éry
Po nehodě byly Concordy dočasně uzemněny. Společnost Air France pozastavila všechny své lety s Concordem ihned po nehodě. British Airways je následovaly hned v dalším měsíci. Provoz byl obnoven v listopadu 2001, ale kvůli malému počtu pasažérů po havárii 25. července 2000 a propadu letecké dopravy po útocích z 11. září, Air France a British Airways v roce 2003 oznámily vyřazení Concordu.
25/
Již dlouho předtím byl provoz Concordů velmi ztrátový. Posledním hřebíkem do rakve se pak staly útoky z 11. září 2001 a následný propad letecké dopravy. V dubnu 2003 proto Air France i British Airways oznámily, že Concordy do konce roku 2003 z ekonomických důvodů zcela vyřadí pic.twitter.com/0vOoGQH1sP— Jan Kozák🇨🇿🇺🇦 (@PallRay) July 26, 2025
Naposledy vzlétl Concorde 24. řína 2003 z letiště JFK v New Yorku na pravidelné lince New York – Londýn. S jeho koncem odešla do historie také éra nadzvukové civilní dopravy.
Odkaz titanové lamely
Až do tragické nehody se mohly Concordy těšit pověsti nejbezpečnějších letounů na světě. Za čtvrtstoletí služby totiž měly jedinou smrtelnou havárii. Ironií osudu je, že právě tato bezpečnostní pověst se po jediné nehodě stala jejich prokletím.
Dnes, o 25 let později, se zdá, že nadzvuková civilní doprava zůstává v říši snů. Ačkoli se objevují nové projekty, jako je Boom Supersonic či Aerion, jejich realizace je zatím v nedohlednu.
Zdroj: Jan Kozák, autor twitterového cyklu Dnešek ve válce, externí přispěvatel do časopisů II. světová a Válka REVUE, amatérský spisovatel a vítěz literární soutěže Daidalos za rok 2021.