V rámci rozšířené (byť občas kritizovaného) indexu nejpopulárnějších programovacích jazyků, TIOBE, se Fortran umístil na 20. místě – po více než 10 letech.
Pokud bychom vzali v úvahu stáří počítačů jako takových, pak je Fortran v podstatě dinosaurus. Všeobecný programovací jazyk vyvinulo IBM už v roce 1950, tedy před neuvěřitelnými 71 (!) lety. To, že si stále udržuje vysokou popularitou, je v IT oblasti něco naprosto nevídaného, delší životnost má snad už jen samo IBM.
Čím to je? Fortran je jazykem vědy. Po desítky let šlo o preferovaný programovací jazyk pro různé vědecké oblasti, které jsou výpočetně náročné a složité. Předpovědi počasí, geofyzika, výpočetní chemie, částicová fyzika, elektroinženýrství, krystalografie i high-performance computing, tam všude byl – a mnohdy dosud je – Fortran populární.
Vědecký matador
Už v roce 1968 byl Fortran označován za „old-fashioned“, takový pomalu zastarávající předek dalších jazyků.
Ha.
Mateřský jazyk vědeckých výpočtů očividně spokojeně žije dál. Důvodů pro to je několik, jedním z nejdůležitějších je ten, že celá řada aplikací pro vědeckou sféru v něm funguje a není důvod je převádět do jiného jazyka. V podnikovém světě je Fortran zcela mrtev, ale o vědecké výpočty je nyní obrovský zájem.
Fortran sám není mrtvým jazykem, ale dál se vyvíjí; nejnovější standard pochází z roku 2018 a neustále implementuje novinky včetně objektově orientovaného programování, které je dnes již zcela běžné.
C a C++ postupně Fortran nahrazují, i vlivem toho, že programátorů Fortranu je méně a méně. Nicméně lze předpokládat, že na místech, kde je potřeba poměrně jednoduché operace udělat co nejrychleji (a to ve vědě není nic neobvyklého), tak tam se Fortran ještě udrží. Ačkoli není zdaleka tak uživatelsky přívětivý, je stále rychlejší než, kupříkladu, C, a jeho potenciální aplikace nesmírně široká.
V popularitě je podle žebříčku TIOBE pro duben 2021 na úrovni skriptovacího jazyka (a platformy) MATLAB a interpretovaného programovacího jazyka Perl.
V Top 10 žebříčku nepřekvapí zhola nic, ono se také nic moc nezměnilo. Na první místě je C, na druhém Java, na třetím stále rostoucí Python. Následují C++, C#, Visual Basic, JavaScript, Assembler (jazyk symbolických adres, správně řečeno), PHP a SQL.
Zdroj: TIOBE, úvodní fotografie: Freepik