„Houstone, máme problém,“ zaznělo 14. dubna 1970 v řídícím středisku NASA. Po 51 letech je příběh astronautů mise Apollo 13 stále obdivuhodným okamžikem při dobývání vesmíru. Co se kdysi stalo ukazuje strhující krátký dokument NASA.
Na problém bylo zaděláno roky před samotným startem. Ve výrobě došlo při manipulaci s nádrží na kapalný kyslík k jejímu pádu na zem a k nenápadnému poškození. Závady si nikdo nevšiml a tak byla po testech těsně před startem opět naplněna kapalným kyslíkem. „Byla to tikající bomba,“ zmínil astronaut a velitel mise Jim Lovell.
O misi Apollo 13 mnozí mluví jako o prokleté. Pokazila se totiž řada věcí. Složení posádek se opakovaně změnilo a místo původního složení se na přistání na Měsíci těšili Jim Lovell, John Swigert a Fred Haise.
„Houstone, máme problém!“
Na konci druhého dne měli astronauti živý televizní vstup. Po něm mělo dojít ke kontrole lunárního modulu, kontrole systémů a spánku. Další den už mělo dojít k samotnému přistání na povrchu Měsíce. Až doposud vše vypadalo dobře.
„Když se poprvé ozvala exploze, netušili jsme co se stalo,“ zmiňuje Jim Lovell v krátkém dokumentu NASA. V tu chvíli zazněla památná věta „Houstone, máme problém,“ kterou posádka sdělila řídícímu středisku na Zemi co se stalo. „Ozvala se hlasitá rána a rozsvítily se kontrolky a varovné systémy. Jeden z ukazatelů tlaku spadl na nulu. Šlo o ukazatel tlaku ve vybuchlé nádrži,“ zmiňují členové posádky události odehrávající se v čase 55:52 po startu.
Pohled z okna ukázal děsivou scénu
„Potom jsem se podíval z okna. Viděl jsem, jak ve vysoké rychlosti uniká kyslík. První nádrž totiž při výbuchu poškodila druhou a odpálila bok lodi,“ zmiňuje Lovell. „V první chvíli jsem zažíval ohromné zklamání. Bylo totiž jasné, že k přistání na Měsíci nedojde,“ zmínil zklamaný Haise. Od té chvíle už nešlo o třetí přistání na Měsíci, ale o bezpečný návrat posádky zpět na Zemi.
Krátký dokument vydala agentura NASA k 50. výročí letu mise Apollo 13.
Začala záchranná akce, která neměla v historii obdoby. Inženýři NASA začali se simulacemi a výpočty. Šlo doslova o každou minutu. Nepoškozený lunární modul měl být klíčový. Astronauti se do něj přesunuli a museli provést zásadní úkony – převést souřadnice a hodnoty z řídícího modulu do počítače lunárního modulu. Na to vše měli astronauti pouhých 15 minut. Mezi tím se modul s astronauty stále pohyboval směrem od Země k Měsíci.
Jak vypadala odvrácená strana Měsíce tak, jak ji spatřila posádka Apollo 13? NASA ukázala fascinující 4K video ukazující momenty, kdy byla posádka na odvrácené straně Měsíce bez spojení s řídícím střediskem v Houstonu.
„Během prvních 20 minut bylo jasné, že už nejde o přistání na Měsíci, ale že ho budeme muset obletět,“ vzpomíná na těžké chvíle ředitel mise Gene Kranz. Inženýři přišli s pěticí možných návratových cest na Zemi. Hrozilo, že kdyby modul minul Zemi, nebylo by už možné nic dělat a astronauty by nebylo možné zachránit.
Problémem začal být oxid uhličitý vydechovaný astronauty. Inženýři na Zemi museli předvést notnou dávku improvizace, aby dokázali vymyslet provizorní filtrační systém ze součástek a věcí, které měla posádka s sebou na palubě. Nakonec se povedlo a astronauty smrt udušením nečekala, jak ukazuje i velmi dobře zpracovaný snímek Apollo 13 s Tomem Hanksem v hlavní roli. Stále však nebylo vyhráno.
„Všichni věděli dělat i bez toho, aby jim musel někdo dávat příkazy. Díky tomu brzy posádka dostala potřebné instrukce, které jsme rovnou i stihli ověřit na simulátoru na Zemi,“ zmiňuje Kranz.
Voda pokrývala stěny i ovládací panely
Aby ušetřili elektřinu, musela posádka vypnout většinu systémů včetně topení. Kvůli tomu došlo k prudkému ochlazení. V takové zimě nebylo možné ani odpočívat a spát. Problémem se stala i voda. Ta začala kondenzovat prakticky na všem a postupně pokryla stěny i ovládací panely. „Abychom na panely a nástroje vůbec viděli, museli jsme z řídícího modulu přinést ručníky,“ vzpomíná Haise.
Až po odpojení návratového modulu od zbytku lodi si mohla posádka prohlédnout škody, které exploze napáchala. Chyběla celá jedna strana modulu. Návrat posádky na Zemi byl nakonec úspěšný a výpočty inženýrů NASA byly i přes rychlost, ve které musely proběhnout, přesné.
Úvodní fotografie: NASA
Zdroj: NASA.gov