Otřesy půdy nejsou v žádném případě výsadou pouze planety Země. Například Mars si pro svou poměrně četnou seismickou aktivitu vydobyl vlastní termín marsotřesení. To dosud největší, ke němuž došlo v minulém roce, se stalo předmětem nejnovějších vědeckých výzkumů.
V květnu roku 2022 dokázala marťanská sonda InSight přečkat na povrchu Marsu otřesy o síle 4,7 stupňů Richterovy škály. Toto marsotřesení překonalo dosavadní rekord z roku 2021 jak do samotné síly, tak do celkové masy uvolněné energie během otřesu. Podobně jako předchozí seismickou aktivitu i toto marsotřesení sonda InSight pečlivě zmapovala a zaznamenala. Vědci se pak následně mohli pustit do analýzy získaných dat, jejíž nedávno uveřejněné výsledky nabízí nový pohled na celkovou stavbu rudé planety.
Povrch Marsu již několik let bedlivě sleduje sonda InSight. Zdroj: Se souhlasem NASA
Kůra Marsu je silnější než ta zemská
Seismometr sondy inSight analyzuje otřesy na Marsu již od roku 2018. Prakticky každé významnější marsotřesení pak vědcům poskytlo cenné informace vedoucí k lepšímu poznávání naší sousední planety. To z roku 2022 pak vědci považují za skutečně průlomové. Díky vysoké citlivosti přístroje se podařilo zjistit, že seismické vlny obkroužily Mars až třikrát, což umožnilo týmu ze Spolkové vysoké technické školy v Curychu určit přibližnou hloubku marťanské kůry.
Překvapivým bylo pak v první řadě zjištění, že je vrstva kůry Marsu výrazně silnější než na Zemi. V rámci studie bylo zjištěno, že tato část sahá do hloubky zhruba od 42 do 56 kilometrů, což je násobně víc než u zemské kůry, kde se průměrná hloubka pohybuje okolo 24 kilometrů. V nejhlubším bodě se pak hodnoty dostaly až na hloubku 90 kilometrů, a to v oblasti Tharsis, opačný extrém s tloušťkou kůry 20 kilometrů byl naměřen v pánvi Hellas Planitia.
Nový objev pomohl vnést světlo do studia hustoty hornin
Na základě dat dostupných z orbitálních družic se již poměrně dlouho ví, že severní část Marsu je z hlediska členitosti povrchu výrazně nižší než jižní polokoule. Vědci si tento fenomén vysvětlovali argumentem, že za výškové rozdíly mezi severem a jihem planety může rozdílná hustota hornin. Ve světle nových poznatků od sondy InSight se však ukazuje, že je marťanská kůra podstatně více nerovnoměrně rozmístěná než na Zemi. Na severní hemisféře je vrstva mnohem tenčí než na jižní, a hustota hornin tak může být prakticky srovnatelná.
Díky novým poznatkům o Marsu bude do budoucna jednodušší plánovat mise s lidskou posádkou. Zdroj: Se souhlasem NASA
Na základě informací o tloušťce marťanské kůry pak vědci z curyšské univerzity zjistili, že značná část povrchového tepla pochází právě z této vrstvy, která je bohatá na draslík, uran a thorium. Rudá planeta je tak zjevně z pohledu vulkanické i seismické aktivity mnohem činnější, než se mohlo na první pohled zdát. Je otázkou, jak tato zjištění do budoucna ovlivní přípravy přistání lidské posádky na povrchu Marsu, kterého bychom se měli dočkat v horizontu několika let.
