Celá Indie je na nohou a slaví. Teprve jako čtvrtá země totiž přistála se svým modulem na Měsíci a je první zemí, která úspěšně přistála poblíž jeho jižního pólu. Součástí modulu je robotické vozítko, které bude na naší přirozené družici pátrat po zamrzlé vodě. Indii se pokusilo předběhnout Rusko, dopadlo to však fiaskem.
„Indie je na Měsíci,“ prohlásil s nadšením podle deníku The Guardian předseda Indické kosmické agentury, oficiálně Indian Space Research Organisation (ISRO), Sreedhara Panicker Somanath.
Indie se tak stala po USA, Rusku (Sovětském svazu) a Číně teprve čtvrtou zemí, která něco takového dokázala. A je vůbec prvním státem, jemuž se podařilo přistát v blízkosti jižního pólu naší přirozené družici.
Modul se sondou Chandrayaan-3 přistál na měsíci. Zdroj: Se svolením ISRO
Tento úspěch podle The Guardian znamená, že Indie se stala další vesmírnou velmocí, což je pro vládu důležité. Chce totiž investovat do soukromých startů raket a satelitních projektů. Součástí přistávacího modulu Vikram je sonda Chandrayaan 3.
Ta by z něj měla po přistání vyjet a zkoumat tmavé krátery na neprozkoumaném jižním pólu. Hledat tam bude zamrzlou vodu, která je důležitá pro plánované osídlení. Vozítko má životnost jednoho lunárního dne (čtrnáct pozemských dní).
Měsíc jako přestupní stanice
Úspěch Indie se pokusilo překazit Rusko, které ji chtělo předběhnout. Jeho modul Luna-15 se však podle ruské vesmírné agentury Roskosmos vymknul kontrole a do měsíčního povrchu narazil.
Indie uspěla na druhý pokus. V roce 2019 ztratily pozemní týmy s modulem sondy Čandrájan-2 pouhé dva kilometry nad povrchem kontakt. Havárii způsobila podle ISRO závada softwaru. I indický modul do povrchu měsíce narazil.
Chandrayaan-3 bude na Měsíci hledat led. Zdroj: Pixabay
Podle vědců je jižní pól Měsíce bohatý na zamrzlou vodu, tedy led. Lidstvo se aktuálně nachází v závodu o osídlení naší přirozené družice. Američané chtějí v jejím blízkosti postavit meziplanetární stanici.
Ta by sloužila jako odrazový můstek pro mise v hlubších koutech Sluneční soustavy. Podle vědců by mohl Měsíc sloužit i jako jakási „čerpací stanice“ pro vesmírné lodě mířící k Marsu. Suroviny vytěžené na Měsíci totiž mohou sloužit k výrobě paliva.
Zdroje: Guardian
