S nástupem Donalda Trumpa do vedení Spojených států amerických se ještě zvýraznilo to, co začalo už za Baracka Obamy. Technologické a inovační soupeření dvou velmocí, jedné desítky let zvyklé na absolutní dominanci a jedné, která se zdá nezastavitelnou. USA a Čína válčí o titul světového IT inovačního centra.
A není to jednoduchý souboj. Především jde o bitvu sváděnou na tisících různých bojišť: na sféře ekonomické, politické, informační, vzdělávací i ideologické. Zatažen je do ní celý svět, i Evropa hraje svou důležitou roli, chybět nesmí ani Rusko, byť je tentokrát trochu upozaděno.
Pozice obou hlavních hráčů jsou nyní rozdány daleko jasněji než kdy dříve: Ačkoliv ve Spojených státech je znát mírná nervozita z toho, jak důležitým se Čínský trh stal, uvědomuje si nadvládu svých patentů a sílu firem s dlouholetou tradicí.
Čína oproti tomu je v pozici, kdy se nemusí bát riskovat. Socialistická republika s tržními principy kapitalismu prodělala krvavou a nesmírně rychlou průmyslovou revoluci, a podobně aktivně přistoupila i k digitálnímu věku. Čínské firmy každoročně rostou a stoupají neuvěřitelným tempem; pro růst mají ideální podmínky, neboť trh více než miliardy lidí v domovské zemi – a další miliarda v blízké Indii, dalším nesmírně rychle rostoucí oblastí – je skvělým základem. I bez trhu Evropy a Spojených států, stále významných.
Zákazy vstupu na americký trh a obchodní válka
Ve zpravodajských médiích v posledních týdnech prosvištěla celní a obchodní válka Spojených států Donalda Trumpa s Čínou Si Ťin-pchinga. I ta je v širších důsledcích součástí boje o IT dominanci: o exportu IT součástek a potřebných surovin se rovněž jedná, a to už delší dobu.
Nyní je v problémech třeba čínské ZTE, které spolupracovalo s americkými společnostmi jako Dolby nebo Qualcomm. Ti nyní nebudou sedm let moci dodávat ambiciózní společnosti součástky. Důvod je oficiálně ten, že firma ilegálně dodávala americké vybavení do Íránu a Severní Korey a podle zdrojů The Verge nepotrestala všechny zaměstnance, kteří transakce zprostředkovala, jak ve smlouvě slíbila.
Se vstupem na americký trh a s dodávkami amerického vybavení má problém třeba také čínský Huawei, aktivní i na našem ICT trhu, ale také mnoho dalších čínských firem, které se o vstup na půdu USA mnohdy ani nepokouší. Leckdy v tom brání různé vládní instituce Spojených států, často však také tajné služby jako NSA nebo CIA.
V přímém utkání se tak výrobky obou společností – na Čínském trhu mají americké korporace obvykle dosti minoritní postavení – primárně v Indii a v Evropě. Indický trh je nevyzpytatelný, Evropský je ovšem zavedený a obecně poměrně konzervativní.
Čínské značky si tu však vybudovaly dobré postavení, a to nejen v segmentu levných přístrojů, ale i těch prémiových. Prodeje kupříkladu Applu tu ovšem rovněž stoupají, neboť EU prochází ekonomickým růstem.
Další vývoj situace bude nesmírně zajímavý: hraje se o hodně, a Čína i Spojené státy už do souboje vložily příliš mnoho zdrojů na to, aby z něj ustoupily.
Pro evropského spotřebitele je však tato válka bez obětí spíše výhodou: nové inovace, nové produkty, nižší ceny, konec stagnace na mnohých trzích. Bude zajímavé sledovat, kdo nakonec vyhraje – pokud tedy může mít tato pomyslná bitva dvou supervelmocí vítěze.
