Evropská komise navrhla nový systém řešení právních sporů vzniklých v důsledku škod způsobených zařízeními ovládanými umělou inteligencí. Znamená to, že bude legislativa na takové situace lépe připravena?
Technologický pokrok je nezadržitelný a nezřídka se stává, že ostatní, zejména humanitní a společenské vědy zůstávají za výzkumem pozadu. Typickým příkladem je legislativní podchycení nově vyvinutých technologií. Výklad práva bývá v těchto případech mnohdy poněkud zastaralý a „prkenný“, díky čemuž není vždy snadné o sporu rozhodnout dle zákona.
Zjednodušit tento postup by v rámci EU mohlo pomoci nově navržené směrnice Evropské komise, které se zaměřuje zejména na problematiku řešení soudních sporů v oblasti škod, které má na svědomí umělá inteligence. Právě v této věci není vždy jednoznačné určit viníka vzniklé události. Je zodpovědný výrobce AI přístroje, člověk, který jej uvedl do chodu, nebo jiná osoba? Dá se snad obvinit přímo samotný stroj? A jak k celému procesu přistupovat z právního hlediska?
Evropská komise považuje legislativu ohledně AI za zastaralou, a navrhuje její aktualizaci. Zdroj: Freepik
Směrnice o odpovědnosti za výrobek (z angl. Product Liability Directive) se tuto problematiku snaží lépe definovat. Aktualizovat by tak měla předchozí směrnici z roku 1985, která původně sloužila ke stabilizaci evropského jednotného trhu. Obsahově pak zaštiťuje nejrůznější technologie fungující na principu umělé inteligence, tj. samořídící automobily, hlasové asistenty, internetové vyhledávače apod.
Z textu například vyplývá, že se oběti škod způsobených AI mohou v rámci odškodnění obrátit přímo na výrobce daného produktu. Právní ochrana by pak pro uživatele přístrojů měla platit i po jejich uvedení na trh, a měla by se tak vztahovat také na nejrůznější softwarové aktualizace či procesy spojené s učením AI (tzv. machine learning).
Přísnější požadavky na zabezpečení i tvrdší sankce
Pro samotné výrobce pak z nové směrnice EU vyplývají přísnější požadavky na kybernetické zabezpečení zmíněných technologií, které souvisí s nedávno navrženým Zákonem o kybernetické bezpečnosti. Dá se tedy předpokládat, že v případě hackerského útoku na AI systém a následného trestného činu způsobeného touto technologií budou výrobce zařízení čekat mnohem vyšší sankce a tvrdší právní následky.
Podle evropského komisaře Didiera Reynderse by nová směrnice měla lépe pasovat na moderní digitální dobu, než tomu bylo v legislativě doposud. V případě prokázání nesprávně fungující AI by tak mělo být pro poškozeného mnohem jednodušší se dovolat nárokovaného odškodnění, jelikož umělá inteligence nebyla z právního hlediska dosud konzistentně podchycena.
Vše pak bude záležet na výkladu zákona při řešení skutečného sporu, a dá se tak předpokládat, že první případ, který bude novou směrnicí (v případě, že projde schvalovacím procesem a vejde v platnost) posuzován, bude poměrně výrazně medializován, a jeho výsledek pak případně určí směr, kterým se bude budoucnost soudních sporů zahrnujících umělou inteligenci dále ubírat.
