Jako u mnoha velkých objevů, i prolomení šifrovacího přístroje Enigma je prací řady výjimečných jednotlivců i celých týmů. Podstatným způsobem se o rozluštění komunikace nacistického Německa, které urychlilo konec války, zasadilo také Polsko.

Ačkoliv Alan Turing je nejslavnějším z těch, kteří se prolomením šifrovací přístrojů nacistů během druhé světové války zabývali, nebyl prvním. Ještě dlouho před válkou se o komunikaci proudící z tehdejší Výmarské republiky zajímala také Francie a Polsko. Právě jejich dílem je dlouholeté zkoumaní Enigmy, které Turingovi pomohlo hojně využívaný šifrovací systém včas prolomit.

Na povrch světla nyní vypluly další informace, které se celé spletité špionážní historii obklopující Enigmu věnují. 3. září vyšla v britském nakladatelství The History Press kniha X, Y & Z: The Real Story of How Enigma Was Broken. Je dílem právníka Dermota Turinga: synovce slavného matematika zodpovědného za konečné prolomení šifrovacího kódu.

V ČR lze knihu získat nejsnáze získat zřejmě skrze Amazon, prozatím pouze v angličtině. Je možné, že v budoucnu bude dílo do češtiny přeloženo, dočká-li se úspěchu. Nejde o první publikaci, která se tématu věnuje: příběh je zmíněn v několika knihách, ve francouzské z roku 1972 a v americké od polského autora z roku 1984. Prolomení Enigmy se věnuje také český autor literatury faktu Karel Pacner v knize Velké špionážní operace dvou světových válek z roku 2013.

Dermot Turing dosud málo známý příběh doplňuje novými informacemi a zpracovává jej osobitým způsobem, se znalostí osoby svého strýce.

Dlouhý příběh spojenecké spolupráce

Prolomení nacistických šifer bylo pro úspěch britských, amerických, francouzských, ruských a dalších armád bezpochyby přínosné a přispělo k urychlení vítězství spojeneckých mocností nad Adolfem Hitlerem. To, že Alan Turing a jeho tým, kterému je připisován hlavní podíl na prolomení Enigmy, navazoval na předchozí dlouholetou práci odborníků z Francie a Polska, však přesto zůstává informací, o níž se často nepíše.

Mnohé ze zdrojů, které Turing využil během vlastní vědecké práce, získala skupina polských matematiků, kteří se o výsledky svého badání podělili s tajnými službami Francie a Británie – a to už před 2. světovou válkou. Právě tomuto faktu se kniha Dermota Turinga věnuje primárně. To je ostatně naznačeno i v názvu: X je označení pro Francii, Y pro Brity a Z je zkratka polských týmů.

Už v roce 1926 zachytily polští specialisté zprávy německého námořnictva, šifrované způsobem, který se tehdy musel jevit jako neprolomitelný. Šlo o jedny z prvních zpráv posílané armádní verzí šifrovacího stroje Enigma.

Co je zajímavé, Enigma se v té době používala už několik let, přibližně od konce první světové války: avšak ve své pozměněné, civilní verzi. Pro účely armády a námořnictva Výmarské republiky se stroje využívaly až od roku 1925. Nacisté je poté „zdědili“ a vylepšili.

Enigmu po skončení druhé světové války, ještě v padesátých letech, využíval mimo jiné také Sovětský svaz; Britům se jistou dobu dařilo úspěšně tajit, že je užívané šifrování spolehlivě prolomeno.

Špionážní propletenec vede do Polska

Ale zpátky k polské stopě v celém příběhu. Maksymilian Ciężki, jeden z polských odborníků a muž zodpovědný za celý proces postupného odhalování tajů Enigmy, si k sobě získal tým vysokoškolských absolventů a studentů matematiky. V bunkrech a sklepech Polska postupně spolu s Marianem Rejewským, Gwido Langerem a dalšími získal cenné informace, které později byly pro Alana Turinga nenahraditelné.

Nejen Poláci pracovali na prolomení Enigmy. Gustave Bertrand ve Francii se chopil stejné výzvy. Přístup měl však tradičnější: síť agentů a hodně peněz. Pro účely získání tajných nacistických dokumentů vztahujících se k přístroji Enigma využil německého špeha Rudolfa Stallmanna a jím najatého Hanse-Thilo Schmidta.

Bertrandovi se podařilo nalézt dostatek ceněných informací k tomu, aby oslovil tajné služby spřízněných států. V Roce 1931 kontaktoval Spojené království a Polsko.

Dohodli se. Bertrand Polákům zasílal německé vojenské dokumenty, ti na oplátku odsouhlasili zasílání dešifrovaných zpráv námořnictva a armády. Jedním z dokumentů, které Gwido Langer od Francouzů obdržel, byl manuál ke strojům Enigma.

Prolomit Enigmu nebylo jednoduché ani přes veškeré získané informace – ačkoliv Enigmy měly z dnešního pohledu své chyby, šlo přesto o špičková zařízení.

Britové, Poláci a Francouzi pokračovali dál ve své nesnadné práci. Do dějin se zapsal rok 1936, kdy Jerzy Różycki přišel na to, že Němci každý den resetují Enigmy, což mění frekvenci písmen. Spolu s Maksymilianem Ciężkým a dalšími také vynalezl mechanické zařízení s rotory, které byly Enigmě velmi podobné: tým jej nazval Bomba. Právě tento koncept později Alan Turing převzal a rozvinul.

Odkaz Turinga nese polské i francouzské stopy

Na konci července 1939, ještě předtím, než nacisté stihli svým konceptem bleskové války (Blitzkrieg) zabrat Polsko za vydatné pomoci Sovětského svazu, se britský kryptograf Dillwyn Knox sešel s polským týmem poblíž Varšavy. Sdílené poznatky z obou zemí byly nedocenitelné, a podle Dermota Turinga jeho strýci ušetřili minimálně rok času.

Když přišla válka, polský tým se rozpadl. Většina utekla a válku přežila, mnohým pomohlo francouzské hnutí odporu proti nacistům, La Résistance.

Válku přežili též Ciężki a Langer, klíčové postavy v prolomení kódu Enigma. Oba však byli nacisty dopadeni a následně uvězněni. Kde? V Sudetách, tehdy zabraných Třetí říši. Do konce války však vydrželi naživu a zbytek života strávili ve Skotsku.

Bertrand, šéf francouzského týmu, který na Enigmě pracoval, rovněž přežil a v roce 1972 napsal o Enigmě knihu. I jeho informace nyní Dermot Turing doplnil vlastním pečlivým výzkumem.

Alan Mathison Turing je znám také jako tvůrce Turingova stroje – zařízení, které je z hlediska historie vývoje počítačů průlomové. Zemřel v pouhých 41 letech poté, co se zakousl do jablka napuštěného kyanidem. Šlo zřejmě o formu sebevraždy, v té době byl totiž Velkou Británií souzen za tehdy nezákonné projevy homosexuality. Posmrtně byl omilostněn královnou Alžbětou a od Spojeného království se mu dostalo několika omluv.

Jménem Alana Turinga se označuje také test, jehož účelem je prověřit, zda se systém umělé inteligence skutečně chová inteligentně. Porovnává, zda stroj odpovídá na otázky stejným způsobem jako lidská bytost. Dosud je důležitým konceptem pro filosofickou, etickou a sociologickou stránku vývoje umělé inteligence, byť patří mezi koncepty často kritizované.

Kryptografie a šifrování je dnes stále častěji zmiňovaným tématem, neboť úzce souvisí s kybernetickou bezpečností. A právě sem sahají její moderní začátky.

Zdroje: 1, 2, 3