Využití červích děr bylo donedávna možné pouze ve sci-fi příbězích. Podle nejnovějších studií to však vypadá, že by se tento fenomén dal využít například ke komunikaci s kosmickými sondami.
Červí díry dnešní vědě slouží jako pomocné teoretické objekty ve vesmíru, které pomáhají řešit například Einsteinovy rovnice a podporují teorii relativity. Jedná se o matematické propojení černých děr s jejich protějšky, bílými dírami, skrze tzv. Einsteinův-Rosenův most. Přestože jejich přítomnost v dosud známém vesmíru nebyla zatím prokázána, lze ji na základě výpočtů s poměrně vysokou spolehlivostí předpokládat.
V případě, že by pak takováto tělesa v kosmu skutečně existovaly, dalo by se jejich jedinečných vlastností vhodně využít. Ze sci-fi knih a filmů můžeme znát poněkud divoké teorie o cestování v časoprostoru právě s pomocí červích děr. Tato představa se může zdát na míle vzdálená od reality, přesto však na ní může být zrnko pravdy.
Červí díry zatím existují pouze jako hypotetické modely. Zdroj: Se souhlasem Wikimedia Commons
Hlavní potenciální problém červích děr je totiž jejich stabilita při průchodu hmoty. Podle současných výpočtů by se totiž mohly tyto vesmírné tunely po kontaktu s hmotou poměrně snadno zhroutit. Otázkou však zůstává, jakou rychlostí by tento jev nastal. Právě doba kolapsu červí díry by však mohla být zjistitelná na základě nové studie, kterou provedli vědci z americké College of the Holy Cross.
Práce publikovaná koncem roku 2022 v časopise Physical Review D naznačuje, že ke studiu červích děr není nezbytně nutné cestovat tunelem tam i zpět. Stačilo by totiž poslat sondu do díry a sledovat její pohyb prostorem. Těsně před rozpadem tunelu by pak družice měla být schopná odeslat světelný signál. Ten by na rozdíl od hmoty neměl být kolapsem výrazně ovlivněn, a mohl by tak doputovat zpět na Zemi. Na základě získaných údajů by pak bylo možné tato tělesa lépe prostudovat.
Problematiku stability červích děr se do určité míry snaží řešit teorie tzv. ghost matter, tedy hmoty, která by měla díky svým vlastnostem působit v opačném směru kolapsu tunelu, a tudíž červí díru rozpínat. Tuto teorii ověřili i vědci ve skupině profesora Bena Kaina, kteří mají na svědomí výše zmíněnou studii. Právě tajuplná ghost matter by tak měla stabilizovat červí díry natolik, aby byl průchod informací před kolapsem umožněn.
Teorie versus praxe
Představa přenosu informací skrz červí díry otevírá vědě nové možnosti v případě objevu těchto těles ve známém vesmíru. Pokud by se navíc potvrdily závěry vědců z College of the Holy Cross, bylo by možné tento fenomén využít i ve prospěch kosmického průzkumu. Vzhledem k tomu, že však nebyly červí díry dosud objeveny, zůstává veškerý výzkum v teoretické rovině.
Odhalení tajemství červích děr by mohlo v budoucnu vést k přenosu informací napříč kosmem. Zdroj: Unsplash
Poněkud lákavě pak zní myšlenka vytvořit červí díru „na povel“. Fanoušci seriálu Hvězdná brána by tuto vizi převedenou do reality jistě uvítali, potíž ovšem nastává v obrovské spotřebě energie, kterou by generace takového tunelu vyžadovala. V podstatě by totiž bylo nutné nejprve vytvořit dostatečně velkou černou díru, z níž by pak bylo možné vytvořit přemostění s jiným bodem ve vesmíru. Představa přítomnosti takového tělesa na Zemi však mnohé děsí. Nezbývá tak než čekat, až se technologie posunou opět o krok blíže k realizaci těchto bezpochyby zajímavých idejí a teorií.
