V mozku se nám při vytváření vzpomínek odehrává zajímavý proces, zjistili američtí vědci. Naše DNA se poškozuje a hojí zároveň, čímž posiluje naši dlouhodobou paměť, nová studie s ním však uvádí do souvislosti závažná onemocnění, jako je rakovina či Alzheimerova choroba.
Tým vědců z Lékařské školy Alberta Einsteina v New Yorku popsal tvorbu vzpomínek jako riskantní proces. Jeho zajímavou studii zveřejnil odborný časopis Nature a napsal o ní prestižní server ScienceDaily.
Při vytváření dlouhodobých vzpomínek dochází v některých případech k natolik silným elektrickým impulsům, že dochází k přetržení vláken DNA. Současně se však spouští zánětlivá reakce, jež poškození opraví a paměť tak upevní.
Aby tým tento proces lépe pochopil, přiměl myši v laboratoři generovat vzpomínky na traumatickou událost – elektrické šoky. Hlodavci při vstupu na místo, kde šoky dostávali, ztuhli, což znamenalo, že si jej pamatují.
V jejich hipokampu (část mozku zásadní pro paměť) se po čtyřech dnech od elektrických šoků objevily ve skupině neuronů geny zodpovědné za zmíněný zánět. Těchto genů bylo o tři až čtyři týdny méně. Šlo o důkaz opravy vláken DNA.
Souvislost s vážnými nemocemi
Jakmile došlo k opravě vláken DNA, znamenalo to, že se hlodavcům vytvořila dlouhodobá vzpomínka na elektrošoky. Tvorba dlouhodobé paměti je tedy destruktivním a léčebným procesem současně.
Jako příčinu zánětu vědci určili protein TLR9, jenž spouští imunitní reakci u fragmentů DNA. „Proces se podobá situaci, jako když se imunitní buňky brání patogenům,“ vysvětlila neurovědkyně Jelena Radulovicová, spoluautorka studie.
Výzkum naznačuje, že tento proces destrukce a obnovy může být chybný u lidí s neurodegenerativními nemocemi, jako je Alzheimerova choroba. Tuto souvislost však teprve musejí odborníci prokázat.
Neurobioložka Li-Chuej Cchajová z Massachusettského technologického institutu v Cambridge vysvětlila, že za normálních okolností mohou zlomy ve vláknech DNA za vznik vážných nemocí, jako je rakovina.