Nejjasnější objekt ve vesmíru, přesto ho astronomové neviděli. Jedná se o kvasar s dosud nejrychleji rostoucí zaznamenanou černou dírou. 

Astronomové objevili dosud možná nejjasnější objekt ve vesmíru. Jedná se o kvasar, jenž vydává intenzivní září 500 Sluncí. Ve svém nitru má navíc nebývale hladovou černou díru. Vědce překvapilo, že tohle bouřlivé těleso neviděli už dříve.

Kvasar pojmenovaný J0529-4351 objevil tým astronomů z Australské národní univerzity ve spolupráci s Evropskou jižní observatoří (ESO), Univerzitou v Melbourne a francouzskou Sorbonne Université. Popsal ho v časopise Nature Astronomy.

Kvasar je rotující disk prachu a plynu. Zdroj: Unsplash

Kvasar nejprve zachytila Observatoř Siding Spring (Siding Spring Observator) nacházející se nedaleko města Coonabarabran v australském státě Nový Jižní Wales. Objev pak podle deníku The Guardian potvrdil Velmi velký dalekohled (Very Large Telescope) ESO.

J0529-4351 na snímcích připomíná nenápadnou tečku, podle pozorování a počítačových modelů ale půjde o velice bouřlivé místo. Rotující plyn a další hmota z hvězd pohlcovaná černou dírou připomíná podle vědců kosmický hurikán.

„Tento kvasar (o hmotnosti 17 miliard Sluncí) je nejdivočejším místem ve známém vesmíru,“ uvedl hlavní autor výzkumu Christian Wolf. Ve svém nitru má nejrychleji rostoucí objevenou černou díru, jež ročně spořádá ekvivalent 370 Sluncí.

Peklo ve vesmíru

Světlo vyzařuje z akrečního disku – struktury vytvořené z rozptýleného materiálu obíhající kolem hvězdy, černé díry, kvasaru nebo neutronové hvězdy. V průměru má sedm světelných let. Sluneční soustava se přitom rozprostírá do vzdálenosti asi dvou světelných let.

Černá díra vtahuje materiál, jenž se kolem ní před překročením horizontu událostí spirálovitě točí. Obrovské množství světla a tepla je generováno vzájemnými kolizemi těchto materiálů. „Vypadá to jako gigantická magnetická bouřková buňka,“ řekl Wolf.

Kvasar má ve svém nitru černou díru, jež spořádá ekvivalent 370 Sluncí. Zdroj: Unsplash

Vysvětlil, že tam panuje teplota deset tisíc stupňů Celsia. Všude jsou blesky a vítr tam fouká takovou rychlostí, že by za jednu sekundu obletěl naši planetu. I přes jasnost a nespoutanost tohoto kvasaru ho vědci dosud neviděli.

ESO ho sice poprvé spatřila už v roce 1980, tehdy jej ale milně identifikovala jako obyčejnou hvězdu. „Překvapilo nás, že byl až dosud skrytý vzhledem k tomu, že známe asi milion mnohem méně zajímavých kvasarů,“ uvedl spoluautor práce Christopher Onken.

Wolf je z objevu nadšený, současně však popsal čirou hrůzu, když si tohle místo představil. „Představovat si tyto podmínky a fakt, že příroda vytvořila něco mnohem extrémnějšího, než co jsme si dosud dokázali představit, ve mně vzbuzuje šok a hrůzu.“

Zdroje: The Guardian