Před miliony let si dvojice primátů spokojeně vybírala parazity podobně, jako to dělají některé druhy opic dodnes. Při hledání klíšťat, vší a dalších breberek sem tam nějakou zahodili na zem, jindy parazita snědli. Naštěstí pro nás se jedno takové klíště nacucané krví dostalo do lepkavé mízy stromu, kde uvízlo na dlouhé miliony let. A zde, uvnitř vzniklého jantaru, jej vědci nedávno našli.
K nálezu došlo v Dominikánské republice a stáří klíštěte je odhadováno na 15-45 milionů let. Zajímavější, než klíště samotné, je právě ona krev – jedná se totiž o nejstarší zkamenělé krevní buňky, které byly dosud objeveny. Parazit pravděpodobně před svou smrtí sál krev na některém ze savců, možná opici. Vědci to poznali podle typického poškození hmyzu, které odpovídá situacím, kdy se tito primáti navzájem čistí.
Klíště v jantaru, na jehož zádech jsou vidět zbytky krve
Nejstarší dochované krvinky jsou pro vědce poklad
Zkamenělé červené krvinky jsou nejstaršími dochovanými krvinkami, se kterými jsme se setkali. Ještě k tomu jsou infikovány prvokem klíštěnkami, což dává vědcům možnost nahlédnout do historie hned několika druhů naráz.
A jak vědci poznali, že krev patřila primátům? Nejprve došlo ke změření velikosti krvinek, z čehož vědci poznali, že krev patří buďto psovitým šelmám, divokým králíkům a primátům. Jelikož v dané oblasti nebyly žádné fosilní nálezy psů a králíků z daného období, jeví se primáti jako nejpravděpodobnější skupina.
Zkamenělé buňky uchované v jantaru
To potvrzuje i přítomnost zmíněného parazita klíštěnek (babesia), který se dnes často vyskytuje u opic. Podle vědců jsou miliony let staré buňky infikované parazity ideálním materiálem ke zkoumání vývoje jim příbuzných druhů.
