Soukromí, soukromí, soukromí. Mantra, kterou měli internetoví uživatelé říkat neustále dokola už dávno, přichází na řadu až v posledních měsících. Obzvláště ožehavá je pro technologické giganty situace v USA a v Evropě.

Kauza Facebooku a Cambridge Analytica se médii protřásala až neobvykle dlouhou dobu. Kromě všeobecné známosti Facebooku – dvě miliardy aktivních uživatelů nejsou zrovna málo – roli hraje také přístup vlád, neziskových organizací a uživatelů samotných ke svému soukromí a jeho následnému zpeněžování.

Nejde ani tak o to, že by se více uživatelů bálo zneužití dat nebo jejich poskytování třetím stranám, tomu prozatím statistiky nenasvědčují. Spíše se zdá, že si jsou vědomi toho, že se něco takového může stát a hledají možnosti, jak se tomu bránit.

Zdaleka nejvýraznější překážkou pro sociální sítě a další digitální entity jsou však státy. Což o to, specifický a chráněný trh Číny, blokování velké části internetu v Saudské Arábii a podobně jsou jistě Googlu a dalším proti srsti, nicméně pro jejich pověst a finanční příjmy to nepředstavuje až takovou hrozbu.

GDPR a Kongres jsou noční můrou

Horší to mají s USA a EU. Zatímco Spojené státy si předvolaly Google kvůli aféře s Gmailem, problémy Facebooku už jsou sice pryč, ale stále v živé paměti. Pro giganty je to především rána pro jejich reputaci, protože cokoliv zašustí kolem ožehavé americké politiky je nepotěší; byť se zdá, že Facebook z problémů vyšel s hlavou vztyčenou a bez většího úbytku uživatelů. Dopis kongresmanů se navíc týká i Applu, který pravděpodobně bude rovněž nucen na vznesená obvinění reagovat.

Evropa je zase problematická z hlediska GDPR. Velmi vysoké nároky na ochranu osobních údajů nejsou pro zahraniční ani EU servery legrace (některé americké zpravodajské servery kupříkladu stále odmítají poskytnout uživatelům z Evropy přístup k online zprávám vlivem obav z vysokých pokut).

Co však internetové giganty trápí nejvíce je potenciální snížení zisků. Profitabilita cílených reklam a dalších prostředků financování se dlouhodobě snižuje a zdá se, že situace lepší nebude. Pravda, AdBlock a další služby nemají až tak masivní osvojení, které navíc vzrůstá jen pomalu; jenže ty fungují jen proti určitým druhům reklam a některé služby odmítají uživatele pustit na své stránky při jejich aktivaci.

Nepůjde se však bránit v případě, že uživatelé budou požadovat mazání svých osobních dat nebo zakážou jejich sběr, což nyní v EU mohou. Právě byznys s prodejem osobních informací třetím stranám je významný a dosud běžně využívaný, ale to se mění – i to dokazuje aféra Facebooku a teď i Googlu.

Dá se předpokládat, že Googlem aféry s narušováním soukromí uživatelů ani zdaleka neskončí. Co ovšem nakonec ze všeho povyku vyplyne? Změní se něco, nebo jde jen o závan čerstvého vzduchu, který pomine tak rychle, jak přišel?