Green screen dosud zůstává standardem na mnohých místech – v televizních studiích, ve filmech, při fotografii, všude, kde je potřeba dosadit postavy do míst, kde se nemohou nacházet.

Technologie však má své nevýhody. Náročná postprodukce se může prodražit, a vždy je problém sladit pohyb herců s tím, aby pozadí stále vypadalo realisticky, nejideálněji se takzvané klíčovací pozadí využívá pro scény, kde není třeba řešit žádné dynamické pohyby.

Technologický pokrok však umožňuje green screen postupně nahrazovat jinými technologiemi. Nejlepším příkladem toho je Mandalorian. Show Disney ze světa Star Wars využívá obří LED displeje, na kterých se promítají pozadí, které tvůrci potřebují. Jak? Jsou předvytvořené v nečekaném nástroji – Unreal Enginu, jednom z nejčastěji využívaných videoherních enginů, který pohání vše od indie her po AAA tituly.

Klasika klasik. Zdroj: Pixabay

Letitou technologii nahradí jiná – avšak masivně vylepšená

I sami herci tato pozadí, na rozdíl od green screenu, vidí – jen tam nejsou, jsou různými způsoby umně projektovaná tak, aby při pohledu z kamery působila scéna zcela přirozeně.

Mandalorian je jednou z prvních velkých produkcá, která green screen nahradila LED panely, ale rozhodně nebude poslední. Technologie se osvědčila, a je velmi pravděpodobné, že brzy green screen (a blue screen) nahradí ve většině velkých produkcí.

Zdroj: Reddit

Proč? Pro herce je hraní daleko snazší, když vidí své okolí, osvětlení se dělá snadněji a vypadá lépe, a dokonce může i uspořit finanční prostředky, byť to přijde spíše až s dalším rozvojem využití LED displejů ve filmařině.

O novou technologii všehovšudy zato nejde. Používala se třeba už v nejstarších Bondovkách, konkrétně v Dr. No při scéně v automobilu. Tehdy ale byl v podstatě stejný princip výrazně limitovanější, nešlo třeba změnit úhel kamery; obraz se nemohl pohybovat.

Pomocí Unreal Enginu jsou ale tvůrci schopni vytvořit fotorealistická 3D pozadí, která se pohybují a mění tak, aby na kameře vypadaly realisticky a nenarušovalo to imerzi – když se kamera pohne a změní úhel, pozadí udělá přesně to samé. Motion-tracking u kamer tak může zůstat zachován, a parallax efekt už zajistí přirozenost scény.

Po Mandalorianovi budou následovat další, a je klidně možné, že za takových 5, 10 let už se bez green screenu obejde většina velkých produkcí.

Zdroje: 1, 2, 3