Umělá inteligence zasahuje do politiky, médií i zdravotnictví rychleji než kdy dřív. Zatímco vědci hlásí průlom ve vývoji univerzální vakcíny, regulátoři řeší dopady AI na ekonomiku, společnost i životní prostředí. Objevují se také právní spory, které mohou mít zásadní dopady na budoucnost celého odvětví.
AI mění světovou politiku: Může pomáhat i škodit zároveň, varují WHO i OSN
Umělá inteligence začíná zásadně proměňovat geopolitickou i zdravotnickou scénu. Nedávno zveřejněný dokument WHO upozorňuje, že AI už není jen nástrojem klinické péče, ale vstupuje přímo do procesu rozhodování. Díky tomu, že dokáže rychle pracovat s velkými objemy dat, modelovat scénáře a průběžně aktualizovat důkazy může výrazně zlepšit kvalitu i rychlost daných výstupů. V důsledku toho však může AI pracovat primárně se snadno dostupnými daty, a přehlížet zkušenosti lidí z praxe nebo menších komunit. Také hrozí, že bohatší země budou z AI těžit více než ty chudší, což může vést k prohlubování nerovností mezi státy i skupinami obyvatel.
Další upozornění týkající se umělé inteligence pak přichází ze strany OSN. Ta ve své studii varuje, že datová centra, která AI pohánějí, by mohla do roku 2030 spotřebovávat až 945 terawatthodin elektřiny ročně – což je zhruba šestnáctinásobek současné spotřeby České republiky. Zásadním zjištěním je, že většina energie se nespotřebuje při trénování modelů, jak se často uvádí, ale při jejich každodenním používání. To totiž tvoří až 80–90 % celkové energetické spotřeby.
Artificial Intelligence is not only responsible for worrying amounts of earth-warming greenhouse gases: the technology environmental footprint is also expanding at a pace that could strain the planet’s natural resources.https://t.co/I53QUk2GPn
— UN News (@UN_News_Centre) June 5, 2026
Velké mezinárodní instituce tak začínají roli umělé inteligence ve společnosti řešit aktivněji než dosud. Do budoucna lze proto očekávat tlak na regulaci, větší důraz na transparentnost a vznik mezinárodních standardů, které mají zajistit, že přínosy AI nepřeváží její rizika.
Nová regulace dává médiím možnost vypnout AI vyhledávání na Googlu
Britské regulační autority přichází s průlomovým krokem, který může zásadně změnit vztah mezi médii a technologickými giganty. Nová pravidla nutí Google umožnit vydavatelům jednoduše odmítnout využívání jejich obsahu v AI výsledcích vyhledávání. Konkrétně jde o funkce jako Přehledy od AI nebo Režim AI, kde umělá inteligence přímo shrnuje obsah webu a často snižuje návštěvnost původních článků, a tedy i příjmy samotných vydavatelů z prokliků či reklamy.
Google reaguje na stížnosti vydavatelů a upravuje možnosti propojení webového obsahu a AI vyhledávacích funkcí. Foto: Pixabay
Google proto zavádí speciální přepínač v nástroji Search Console, který umožní webům „odhlásit se“ z funkcí umělé inteligence, aniž by přitom zmizely z klasického vyhledávání. Vydavatelé by tak měli získat větší kontrolu nad tím, jak jejich data slouží k trénování modelů i generování odpovědí. Britský regulátor CMA to označuje za světový precedens, který má posílit jejich vyjednávací pozici a přinést větší transparentnost i férové rozdělení hodnoty. Velká Británie zatím funguje jako testovací prostředí, do budoucna se však počítá s postupným rozšiřováním i do dalších zemí.
Umělá inteligence navrhla vakcínu budoucnosti. Jediná dávka může zastavit příští pandemii
Umělá inteligence se stále výrazněji prosazuje i ve vývoji vakcín. Nejnovější vědecký průlom ukazuje, že by AI mohla změnit i samotný přístup k pandemiím. Vědci z Cambridgeské univerzity totiž vyvinuli tzv. „univerzální“ vakcínu pomocí strojového učení, která má chránit proti celým rodinám virů, nikoliv jen proti jedné konkrétní variantě. Algoritmy analyzují obrovské množství genetických dat z minulých i současných epidemií a navrhují společné prvky virů, na které lze cílit imunitní odpověď.
Vědci dokázali ve spolupráci s AI vyvinout nový typ vakcíny, která může fungovat i pro budoucím mutacím jednotlivých virů. Foto: Unsplash
Klíčem je koncept takzvaného „super‑antigenu“, který kombinuje vlastnosti sdílené napříč mutujícími viry. Na rozdíl od tradičních vakcín, které reagují až na konkrétní existující kmen, tak AI umožňuje vytvářet imunitu i proti budoucím variantám. První klinická studie na lidech ukázala, že nově navržená vakcína je bezpečná a dokáže vyvolat imunitní reakci nejen proti SARS‑CoV‑2, ale i příbuzným koronavirům, které by se teprve mohly přenést na člověka. Experti označují tento přístup za zásadní posun od reaktivního modelu k preventivnímu. Pokud se technologie osvědčí v dalších fázích testování, mohla by pomoci zastavit pandemie ještě před jejich rozvinutím, omezit potřebu lockdownů a potenciálně zachránit miliony životů.
Poprvé u soudu: Florida žaluje OpenAI kvůli násilí spojenému s ChatGPT
Spor o odpovědnost za chování umělé inteligence vstupuje do nové fáze. Americký stát Florida totiž podal průlomovou žalobu na OpenAI a jejího šéfa Sama Altmana kvůli údajnému podílu ChatGPT na násilných incidentech. Rozpoutává se tak precedentní právní bitva o to, kdo nese odpovědnost za výstupy nástrojů umělé inteligence.
Společnost OpenAI čelí žalobě od amerického státu Florida. Předmětem sporu je vyjasnění zodpovědnosti za nedávné násilné zločiny spáchané na půdě Spojených států. Foto: Unsplash
V žalobě se mimo jiné uvádí, že OpenAI ignorovala varování o bezpečnosti a upřednostnila rychlý růst před ochranou uživatelů. Dokument o více než 80 stranách tvrdí, že chatbot mohl nepřímo přispět k plánování útoků, podněcovat zranitelné lidi k sebevraždě a negativně ovlivňovat chování uživatelů, včetně dětí, které si na nástroj vytvářejí závislost. Případ se opírá i o konkrétní incident – střelbu na Florida State University (FSU), kde měl útočník před útokem komunikovat s ChatGPT.
OpenAI obvinění odmítá a zdůrazňuje, že její modely jsou navržené tak, aby rizikové chování odrazovaly a směřovaly uživatele k odborné pomoci. Spor však ukazuje širší problém regulace AI, která je sice univerzálním nástrojem, ale zároveň může být zneužita. Výsledek tohoto případu může zásadně ovlivnit budoucí pravidla pro vývoj AI i odpovědnost technologických firem.
Erin Brockovich opět na scéně: Datová centra čelí nové kritice kvůli skrytým dopadům
Možná jste někdy viděli film Erin Brockovich. Julia Roberts v něm vypráví příběh ženy, která se postavila korporátní moci kvůli znečištění vody. Nyní se skutečná Erin Brockovich znovu ozývá, tentokrát proti datovým centrům, která pohánějí umělou inteligenci.
Erin Brockovich says she’s received thousands of reports on AI data centers, and the most common concern is transparency. “If data centers are so great, why are they being built in secret?” she asks. https://t.co/qi2c6FZfhi pic.twitter.com/mVnNVi4z6y
— FOX 2 Detroit (@FOX2News) June 3, 2026
Aktivistka tvrdí, že kolem dopadu datových center na životní prostředí panuje až příliš velké ticho, zejména pokud jde o spotřebu vody a energie. Datová centra jsou přitom kritickou infrastrukturou pro rozvoj AI, jejich provoz však vyžaduje obrovské množství elektřiny i vody na chlazení serverů. Brockovich upozorňuje, že veřejnost často nemá přístup k informacím o tom, kde a jak tyto zdroje firmy čerpají. To může vést k napětí s lokálními komunitami, které čelí nedostatku vody nebo zvýšenému tlaku na infrastrukturu.
Světem umělé inteligence tak opět rezonuje téma transparentnosti. S rostoucí poptávkou po AI se totiž zvyšuje i environmentální stopa technologických gigantů a tlak na regulaci jejich aktivit pravděpodobně poroste. Příběh známé aktivistky tak připomíná, že technologický pokrok nemůže stát mimo veřejnou kontrolu.
Úvodní foto: Magnific
