Zatímco premiér Petr Fiala slibuje občanům levnou elektřinu z nových jaderných bloků za pouhých 90 eur za MWh, realita bude podle odborníků zásadně jiná. Energetický expert a minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr v nejnovějším dílu podcastu Štěpení bez obalu odhaluje, proč jsou politické sliby o levné jaderné elektřině pouhou iluzí.

Evropská notifikace jako zásadní překážka

Velkým problémem českých jaderných plánů se ukazuje být evropská notifikace. Vzhledem k tomu, že Česko funguje na společném evropském energetickém trhu, musí každý nový zdroj schválit Evropská komise. Podle Šnobra probíhalo dvouleté vyjednávání nešťastně a výsledek je pro Česko „neuspokojivý“.

Situaci navíc komplikuje fakt, že kvůli změně investorského modelu u společnosti Elektrárna Dukovany 2 bude nutné celou notifikaci renotifikovat. To znamená návrat na úplný začátek procesu, který může trvat další dva roky.

Šnobr upozorňuje, že Česko je průkopníkem v podmínkách Evropské komise, protože dokonce ani Francouzi to ještě nedělají pro svých plánovaných šest až dvanáct reaktorů. „My si tam budeme prosazovat naše národní zájmy, ale vedle toho vlastně řešíme cestičku pro celou jadernou energetiku Evropy,“ vysvětluje expert složitou pozici České republiky.

Realita nákladů vs. politické sliby

Když politici mluví o ceně 90 eur za MWh, záměrně zamlčují zásadní skutečnost. Podle Šnobra jde o účelově spočítanou částku pouze z části celkových nákladů, aby výsledek vypadal co nejlépe.

Příklad z britské jaderné elektrárny Hinkly Point odhaluje, jak by mohl český scénář vypadat. Zatímco se původně počítalo s cenou kolem 115 eur za MWh při investici 19 miliard liber, současný rozpočet se už blíží 50 miliardám liber. Jak si můžete spočítat, proporčně to znamená dramatické zdražení konečné ceny elektřiny.

Expert varuje, že realita bude pro české občany podstatně dražší: „Já si myslím, že ta cena bude naprosto rekordní, že to bude prostě ve stovkách eur za megawatthodinu.“

Problematické podmínky provozu

Evropská notifikace obsahuje dvě kritické podmínky, které dramaticky zhoršují ekonomiku projektu. Nový blok bude muset optimalizovat výkon podle tržních signálů, což znamená časté odstavování kvůli levné zelené elektřině z Německa.

„Pokud nezmění vláda přístup, může být výsledek pro Česko velmi špatný,“ zmiňuje v podcastu Štěpení Šnobr. Foto: Se souhlasem skupiny ČEZ

Šnobr upozorňuje na základní problém jaderných elektráren – potřebují běžet nepřetržitě, aby byly ekonomicky výhodné. Mají obrovské fixní náklady, ale velmi nízké variabilní náklady. Pokud nebudou v provozu alespoň 90 procent času, ekonomika celého projektu se dramaticky zhorší.

Další komplikací je rozdílový kontrakt místo pevného výkupního kontraktu. V praxi to znamená, že státní obchodník bude elektřinu prodávat na tradičním trhu. Pokud ale bude cena nižší než smluvená, rozdíl budou doplácet daňoví poplatníci.

Dopad na malý český trh

Expert zdůrazňuje specifické riziko pro Českou republiku. Zatímco ve Velké Británii se náklady na dva reaktory rozmělní na obrovském trhu, v Česku budou dopady na malém energetickém trhu podstatně bolestivější.

„Když my postavíme dva jaderné reaktory, budou mít obrovský podíl na energetickém mixu,“ varuje Šnobr. Pro české spotřebitele to může znamenat situaci, kdy budou doplácet velmi drahou elektřinu, kterou v některých momentech budeme za nulové nebo záporné ceny vyvážet do zahraničí.

Alternativní řešení existuje

Šnobr navrhuje pragmatičtější přístup. Podle něj by se Česko mělo nejprve zaměřit na prodloužení životnosti stávajících dukovanských bloků o dalších deset let. ČEZ už oficiálně potvrdil, že je to technicky možné.

Prodloužení provozu Dukovan je pro ČR nyní důležitější než stavba nových reaktorů. Foto: Se souhlasem skupiny ČEZ

Expert připomíná, že původní datum 2035 pro ukončení provozu Dukovan vzniklo jako pozůstatek starých koncepcí a už není aktuální. Nové bloky by totiž stejně nevyřešily problémy kolem roku 2030, ale až někde kolem roku 2040.

Mnohem naléhavější problém vidí Šnobr v odstavování uhelných elektráren a nutnosti stavět plynové zdroje jako přechodné řešení.

Systémový problém české energetiky

Šnobr také upozorňuje na základní problém řízení české energetiky. Stále zde existuje nevyřešený vztah mezi státem a ČEZem. Ačkoliv si to mnozí pletou, ČEZ není „polostátní“ firma. Je to akciová firma a jako taková má jiná práva a závazky vůči akcionářům. Zatímco politici přicházejí a odcházejí každé čtyři roky, českou energetiku ve skutečnosti řídí manažeři ČEZu.

Chybí také schválená státní energetická koncepce, která by jasně definovala, co chce Česko v energetice dělat a jak. Bez ní se rozhoduje nesystematicky.

Česku podle Šnobra chybí koncepce. Politici nechtějí říkat pravdu o finálních cenách. Foto: Se souhlasem Štěpení

„Energetika je sektor, kde se ty věci mají řešit na desítky let dopředu a to nám chybí,“ upozorňuje Šnobr s tím, že právě v následujících pěti letech se rozhodne o budoucnosti české energetiky.

Drahá elektřina pro české občany

Zatímco politici slibují levnou elektřinu z nových jaderných bloků, realita bude pro české občany a daňové poplatníky podstatně dražší. Místo slibovaných 90 eur za MWh můžeme očekávat ceny blížící se 200 eurům, což tvrdí nejen Šnobr, ale i další analytici. A to vše při nejistém časovém harmonogramu a komplikovaném schvalovacím procesu v Bruselu

Možná by bylo rozumnější nejprve vyřešit prodloužení stávajících bloků a systematicky připravit energetickou koncepci, než se vrhat do nejdražší investice v dějinách České republiky.

Zdroj: Podcast Štěpení, Seznam Zprávy,