„Marsotřesení“ – prostě zemětřesení na Marsu – výzkumníky z NASA překvapily. Jsou běžnější, ale méně intenzivní, než si původně mysleli.
V nedávno publikovaných studiích, která přinesla odhalení zjištěná díky sondě InSight, vědci popsali bližší poznání o geologii Marsu. Od přistání sondy zaznamenala její soustava nástrojů SEIS přes 450 jednotlivých zemětřesení; ta mají mimochodem jedinečný zvuk, jako má na Marsu třeba i pro nás dobře známý vítr.
Právě vítr vědci nyní vyloučili jako původ naprosté většiny zaznamenaných marsotřesení; skutečně tak mluvíme o otřesech půdy.
Největší z marsotřesení se pohybovalo kolem 4.0 na Richterově škále, což je méně, než se čekalo. Není navíc dostatečné silné na to, aby z něj vědci dokázali vydedukovat dodatečné informace o vnitřním plášti a jádře rudé planety.
Marsotřesení se od pozemských zemětřesení liší. Planeta nemá tektonické desky; podle odborníků jde zřejmě o vulkanicky aktivní regiony, z nichž třesení pochází, ve spojitosti s chladícím procesem planety.
Specifické je také zemětřesení na Měsíci (měsícotřesení je poněkud podivný pojem), které je na první pohled podobnější stavu na Marsu než na Zemi.
Zdroj: NASA
