Nový výzkum zaměřený na jeden z významných měsíců Jupiteru ukazuje, že by se zárodky života potenciálně mohly nacházet v jeho masivním podzemním oceánu.

Europa je nejmenší z Galileovských měsíců, pro astronomy a vědce však představuje nesmírně zajímavý objekt. Podle výzkumu Texaské univerzity je možné, že se vlivem velmi tektonicky aktivního povrchu dostává do podzemí kyslík. Okysličený, slaný a teplý oceán s množstvím různých prvků by představoval ideální místo pro zrod života.

Europa je notoricky nádherný ledový měsíc Jupitera. Odlišná barva na povrchu je zřejmě způsobena právě přítomností soli. Zdroj: Se souhlasem NASA

Život v podzemním oceánu? A je tam vůbec oceán?

Zda může pod povrchem měsíce život vzniknout je však samozřejmě velmi nejasné, a bohužel nutno říct že i dosti nepravděpodobné. Jistotu může přinést Europa Clipper, dlouho připravovaná mise NASA. Ani to však není samozřejmostí. Europa Clipper bude mít už tak dost úkolů, a hledání známek života bude jen jedním z mnoha. Jedním z nejdůležitějších bude vůbec potvrzení existence podzemního oceánu samotného. Ten je všeobecně předpokládán, nicméně do prvního blízkého průletu Clipperu si tím jisti nebudeme.

Umělcova představa o sondě Europa Clipper na oběžné dráze Europy. Zdroj: Se souhlasem NASA/JPL-Caltech

Klíčem k porozumění toho, zda na Europě může potenciálně vzniknout život, ale bude kyslík. Podzemní oceán Europy je skutečně masivní, podle současných výpočtů má víc vody než všechny oceány Země. Europa má také nutný zdroj energie, kterým je gravitační působení Jupiteru (slapové jevy) – podobný efekt, kterým u nás Měsíc způsobuje příliv a odliv. Energie Jupiteru Europu otepluje, a podzemní oceán je tak zřejmě nezamrzlý.

Tato kombinace příhodných podmínek představuje skvělý základ pro vznik života, za předpokladu, že se do oceánu dostane právě kyslík. Ten se na povrchu nachází, otázkou tedy je hlavně to, zda může proniknout pod povrch do oceánu.

Sonda Juno, která Jupiter a jeho měsíce pozoruje, má velké solární panely, které ji pohání a zároveň zajišťují stabilitu. Pro potřeby bližšího průzkumu Europy je ale příliš daleko. Nejblíže se ocitne 29 září 2022. Zdroj: Se souhlasem NASA/JPL

Kyslík skrze solná jezera

Na to právě studie z Texaské univerzity (nejednoznačně) odpovídá: Možné to je. Studie publikovaná v prestižním peer-reviewed magazínu Geophysical Research Journal popisuje možný proces pronikání kyslíku do podzemního oceánu, a to díky „chaotickému terénu“ měsíce. Pohyby oceánu a extrémně studené teploty na povrchu vytváří pár kilometrů pod ledovou vrstvou Europy malá jezera slané vody, která by mohla kyslík „přepravovat“ do oceánu pod nimi. Jistotu však vědci nemají.

Mise Europa Clipperu bude vskutku zajímavá – máme se na co těšit. Europa Clipper patří mezi technologicky nejnáročnější projekty, které vesmírné organizace na Zemi plánují. Jupiter vyzařuje extrémní množství radiace, a blízké průlety jsou tak náročné a elektroniku sondy rychle poškodí.

Zdroj: UTN