Skrytá ruská propaganda zřejmě mířila i na nejzranitelnější část populace: první generaci, která už od malička vyrůstala s internetem. Facebookovou stránku Memopolis kupříkladu řídili lidé napojení na ruskou trollovací mašinérii.
Stránka s 13 266 lajky se soustředila na věkovou skupinu od 13 do 40 let, byť specifičtěji uveďme přibližně do 20 let. Zacílení reklamy propagující Memopolis na Facebooku specificky mířilo na uživatele se zájmem o BuzzFeed nebo 9Gag. Data poskytl americkému Kongresu sám Facebook a zprostředkoval je Cnet.com.
Facebook ani americká vláda dle zveřejněných materiálů nemají o manipulaci prezidentských voleb od ruských subjektů pochybnosti – ruskou vládu jako takovou však obviňují jen opatrně.
Trollové za reklamu na Memopolis utratili lehce přes 93 amerických dolarů. Tuto konkrétní reklamu uvidělo kolem 19 000 lidí, 1 000 z nich si během pár měsíců v roce 2016 stránku zobrazilo. Nejde o nijak závratné čísla, avšak jedná se jen o jednu z mnoha dalších reklam na servery, do kterých mířily peníze z ruských firem – za přibližně 3 000 reklam zaplatili ruská trollingová centra nezanedbatelných 100 tisíc dolarů, popsal Facebook.
Bojovat proti dezinformacím je nelehké, klíčem je vzdělání
Reklamy i samotné příspěvky sponzorovala „stará známá firma“ – Internet Research Agency. Aktivita IRA (zkratka je ironicky vzato stejná jako u Irské republikánské armády) se neomezila pouze na Spojené státy, byla tam však nevýraznější a spočívala především v hádkách a dezinformacích na téma zbraňové zákony, prezidentské volby a mezirasové vztahy.
Specifičnost stránky Memopolis bylo zaměření na mladé, ještě snáze ovlivnitelné jedince. Memy zpodobňovaly například postavy ze seriálů Spongebob Squarepants a Sesame Street nebo z Pokémon Go, tehdejšího hitu pro mobilní rozšířenou realitu.
Smysl těchto memů – často apolitických – bylo vytvoření velkého množství obsahu a s tím spojených fanoušků; humor snadno zabere na většinu lidí. Až poté přišly příspěvky a memy specificky cílené na ovlivnění fanoušků stránky.
Naprostá většina obsahu těchto webů je zcela běžná, normální, nijak závadná; až po určité době se objeví propaganda.
Zaměření na velmi mladé lidi je zvláštní: ti do voleb zasáhnout nemohou. Podpora podobných stránek od ruských trollů tedy může mít hlubší důsledky, například dlouhodobé ovlivňování smýšlení občanů.
Původní Memopolis už dnes neexistuje, Facebook jej před časem odhalil a zrušil.
Někdy je dosti obtížné odlišit, co je jen vtip či politické dloubnutí od uživatelů a co už spadá pod manipulaci; i v tomto případě je stav přinejmenším sporný. Obzvláště proto, že házení špíny na politiky z jakékoliv strany spektra je dnes již standardem.
Napověděly tak primárně toky peněz za platby za reklamy, na které Facebook poukázal a předal je americkému Kongresu.
Jak moc stránky s memy opravdu ovlivnily uvažování dotčené části populace se dozvíme jen stěží. Nezbývá tak než podporovat zdravou míru skepse, vzdělání a dávat si pozor na vtipy, které se nenápadně snaží být něčím víc než pouze zábavou.
Problematické je také omezování zjištěných propagandistických nebo dezinformačních stránek: internet si velice váží svojí svobody a možnosti vyjádřit svůj názor bez rizika. V současnosti jde o téměř neřešitelný problém.
