Měsíc se zmenšuje, což způsobuje vrásnění a otřesy jeho povrchu. Za vším stojí chladnutí tělesa pod povrchem, díky čemuž se zmenšuje podobně jako schnoucí rozinka. Za posledních několik stovek milionů let se jeho průměr zmenšil o více než 45 metrů.
Málokoho překvapí otřesy Země způsobené pohybem litosférických desek. NASA se ve svém výzkumu zaměřila na výzkum otřesů Měsíce. Přirozená družice Země se totiž vlivem chladnutí zmenšuje, což způsobuje otřesy, které se nyní povedlo NASA lépe prozkoumat.
Zlomy a zvrásnění Měsíčního povrchu podle vědců způsobuje chladnoucí jádro tělesa. Podobně jako se bobule vína při vysychání mění v rozinky, vznikají na Měsíci při chladnutí zlomy, které jsou aktivní. Může za to teplotní roztažnost látek, kdy se většina z nich zahříváním rozpíná a při chladnutí smršťuje. Vědci to zjistili díky seismometrům umístěným na povrchu tělesa v rámci misí Apollo.
You've heard of earthquakes. But what about moonquakes? Like a wrinkled grape drying out to a raisin, the Moon is shrinking as its interior cools causing wrinkles or faults to form on its brittle surface. When enough stress builds, it releases the quakes: https://t.co/H3ixgywT1p pic.twitter.com/OxNrVveAQk
— NASA (@NASA) 13. května 2019
Lunotřesení až 5 stupnů Richterovy škály
Vědci v letech 1969 a 1977 zaznamenali 28 otřesů Měsíce o síle až 5 stupnů Richterovy škály. Že jsou zlomy aktivní potvrdila sonda Lunar Reconnaissance Orbiter svými detailními snímky povrchu. Snímky dokazují stopy po nedávných otřesech poblíž zlomů, díky čemuž mohli vědci potvrdit, že spolu oba jevy souvisí.
„Naše analýza poskytla první důkazy, že zlomy jsou stále aktivní a vytváří lunotřesení způsobená chladnutím a zmenšováním tělesa,“ zmínil Thomas Watters z centra Center for Earth and Planetary Studies ve Washingtonu v USA.