Společnost Neuralink Elona Muska věnující se vývoji stejnojmenného víceúčelového diagnostického zařízení bojuje v USA o vstup do klinických studií. Dosavadní výsledky přitom nejsou jednoznačně pozitivní. Má Neuralink šanci dostat se v dohledné době k testování na reálných pacientech?
Vizionář a inovátor v oblasti vědy, technologií a v posledních letech také zdravotnictví Elon Musk se nebojí zdánlivě žádné výzvy. I z toho důvodu v roce 2016 rozhodl založit společnost Neuralink Corporation, do které v průběhu let najal řadu špičkových neurovědců, biochemiků i expertů na robotiku. Původní cíle přitom nebyly nijak malé – tým odborníků měl způsobit revoluci na poli medicíny v podobě vývoje zařízení, které by dokázaly lidské tělo nejen diagnostikovat a léčit, ale postupně také vylepšit.
Transhumanismus aneb další vývojový stupeň člověka?
Snaha vědců posunout hranice lidského mozku na vyšší úroveň za pomoci technologií je ve hře již zhruba od poloviny minulého století. Touto myšlenkou se pak inspirovala celá řada sci-fi knih a filmů, v nichž se lidé za pomoci nejrůznějších implantátů vylepšují a zdokonalují.
Díky snahám společnosti Neuralink by však mohla být tato technologie v blízké době přenositelná i do reálného světa. Musk se ve své vizi inspiroval také ve světě fikce, dle jeho názoru by však mělo být možné tento „vylepšovací čip“ dostat do lidského těla bez nutnosti chirurgického zákroku, a to pouze skrze cévní systém. V ideálním případě by pak mohlo zařízení poskytovat jakousi možnost uložení aktuálního stavu, který by bylo možné v případě poškození nahrát zase zpět – podobně jako tomu je u většiny videoher.
Zařízení Neuralink by mělo pomoci odhalit nemoci i ovládat elektroniku
Vlajkovou lodí projektové divize firmy Neuralink je vývoj čipu nesoucím jméno společnosti, jenž by měl být schopen rozšířit schopnosti lidského mozku i za hranice lidského těla. V podstatě by tak bylo možné naše nervové buňky napojit na nejrůznější elektronická zařízení, čímž by např. pacient postižený paralýzou mohl opět komunikovat a fungovat v běžném životě. Na základě impulsů z čipu by pak bylo možné lépe pochopit celou řadu neurodegenerativních onemocnění, které aktuální společnost trápí, zejména pak Parkinsonovu chorobu, Alzheimerovu chorobu či demenci. Podle Muska je to však pouze náznak skrytého potenciálu Neuralinku, a do budoucna od zařízení čeká mnohem více.
Mozkový čip naráží na posun k testování na lidech i na nedodržování termínů
Elon Musk se před několika dny vyjádřil k současnému stavu vývoje Neuralinku velmi pozitivně s tím, že podle něj by čip mohl pokročit ke klinickým studiím – tedy studiím na lidech – zhruba do půl roku. Zní to jako pohádka, ovšem tvrzení multimiliardáře a vlastníka několika nadnárodních společností je nutné brát zejména v posledních letech trochu s rezervou.
Největší komplikací v aplikaci Neuralinku do těl skutečných pacientů je totiž samotný Neuralink, resp. neschopnost společnosti dosáhnout včas svých dílčích cílů. O povolení testovat čip na lidech totiž chtěla firma u amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) dle dřívějších zpráv žádat již na konci roku 2020. Zatím k tomu však nedošlo a není jisté, zda Neuralink dostane svých slibů i nyní.
FDA navíc tvrdí, že dosavadní preklinické výzkumy prováděné na zvířatech vykazují poměrně vysoký počet chyb, a společnost Neuralink je dokonce prověřována v oblasti porušování pravidel pro ochranu zvířat, a to na základě stížností přímo z firmy.
Nad budoucností čipu Neuralink tak zatím stále visí velký otazník, a okolo celého vývoje se točí spousta spekulací. Určitou naději může tedy tento projekt nejspíš přislíbit až v případě, že projde schválením u FDA, a postoupí tak ke klinickým testům. Tato cesta je však vždy trnitá a plná překážek, a budoucnost Neuralinku je tak značně nejistá.
no to potěš