Rozdíl mezi herním a běžným notebookem? Není to jen o lepší grafice a vzhledu

Mnoho lidí si myslí, že hry se dají hrát i na noteboocích. Otázkou je, co si představují pod pojmem hrát, protože k alespoň rozumnému hraní potřebujete nejen dedikovanou grafiku a dvoujádrový procesor. Notebook na seriózní hraní má pak ještě víc odlišností od těch obyčejných.

Každou chvíli chce někdo poradit s výběrem notebooku, nebo rovnou pošlou nějaký model na konzultaci. Zeptáte se, co na tom chtějí dělat a oni vám odpoví, že hrát hry. Jak naivní u notebooku za 14 tisíc korun. Takový notebook není na hraní. Herní notebook má určité specifikace, bez nichž si na něm zahrajete leda velmi staré hry.

Co tedy dělá herní notebook herním notebookem? Zmínili jsme grafiku a procesor. Mnoho lidí si myslí, že když má notebook dedikovanou grafiku, tak to stačí. Nestačí. Notebookové herní grafiky často nejsou ekvivalenty těm ze stolních počítačů, i když se to už pomalu mění. Na hry ale nejsou dělané nižší modely, pokud tedy nechcete hrát jen miny nebo Mahjong. Nebo vám k té nevýkonné grafice přibalí ještě třeba jen dvoujádrový procesor.

Pojďme se podívat na pár parametrů, podle kterých vybrat herní notebook.

Velikost a tloušťka aneb i malý tenký notebook už může být herní

V minulosti byly výkonné notebooky, které jsou potřeba pro hraní her, jen velké a tlusté, hlučné stroje. Dnes máme ještě hlučnější a macatější notebooky (a nesrovnatelně výkonnější), ale především i o mnoho menší a tenčí herní notebooky. Dnešní komponenty jsou při svém výkonu velmi úsporné. Můžeme se podívat na srovnání. Níže jsou na obrázku dva notebooky. Jedná se o MSI GS75 Stealth a MSI GT75 Titan.

Mají stejně velký displej (17,3 palce), jsou stejně výkonné, přesto je jeden štíhlý s tenkými rámečky a druhý poněkud při těle. Rozdíl v hmotnosti je 2,25 kg proti 4,56 kg. Přesto každý vypadá zcela jinak. Důvod je prostý. Chlazení. V malém těle nelze uchladit plný výkon po dobu třeba i několika hodin. To ve větším těle nebude problém.

Dalším rozdílem mezi těmito dvěma je počet disků, které uvnitř můžete mít (a vlastně i grafických karet, ve větším můžete mít třeba i dvě grafiky). V tenkém notebooku jeden, v druhém dva (většinou jsou osazeny jen dva, ale možností je daleko víc). Cena není příliš rozdílná, jedná se o pouhých 12 tisíc (konkrétně jde o 87 990 nebo 99 990 Kč).

Tenčí a lehčí notebook si tak vybere ten, kdo častěji cestuje a občas si na chvíli chce vychutnat nejnovější herní pecky. Naopak dravý gamingový notebook si pořídí spíše zapálený gamer.

MSI GS30 Shadow s externím boxem Gaming Dock. Psal se rok 2015.

Herní notebook může mít úhlopříčku displeje i menší než běžných 15,6 palce. Jsou i 13palcové herní notebooky. Má to však háček. Do takového těla už se nevejde výkonná herní grafika. Dnes tedy není problém, aby vedle něj byl ještě o dost větší box, ve kterém je herní grafika ze stolního počítače s napájecím zdrojem. Nevýhodou je, že si nezahrajete na cestách, ale při cestě do práce nebo do školy nesete jen malý notebook s váhou 1,2 kilogramu. Doma stačí připojit jedním kabelem USB-C a hrát na velkém monitoru.

Pokud to s hraním myslíte opravdu vážně, tak vedle minimálně 4jádrového procesoru a jedné ze dvou nejvýkonnějších grafických karet dané řady, záleží i na dalších věcech.

I u displeje a klávesnice rozhoduje rychlost

Kdyby u ničeho nebyly rozdíly, těžko by existoval segment herních notebooků, monitorů, klávesnic, myší… Rozdíl mezi běžným a herním notebookem poznáte i na displeji a klávesnici. Displej má většinou vysokou obnovovací frekvencí, 144 Hz a vyšší. To je důležité pro ostrý obraz i při opravdu rychlých pohybech. Na filmy stačí cokoliv, protože jejich snímková frekvence je 24 snímků za sekundu. Pro ně by naopak byl nejlepší displej s obnovovací frekvencí jen 24 Hz.

Rozdíly v obnovovací frekvenci. Zdroj: blurbusters.com

Klávesnice na druhou stranu nic nezobrazuje, ale snímá. A vězte, že i tady jsou rozdíly. Třeba v počtu současně stisknutých kláves (N-Key Rollover) nebo přeslech kláves (Anti-Ghosting). Herní klávesnice mají tyto věci ošetřené, ty běžné jsou dost často omezené.

Další věc je, že herní klávesnice mají posílené některé klávesy, typicky WASD. Jejich podsvícení nemusí být jednotné, ale když ne pro jednotlivé klávesy, alespoň po segmentech. Pro hráče je důležitých pár kláves. Může mu svítit třeba WASD, Q, E, R, F mezerník a SHIFT. Ostatní klávesy mohou být zhasnuté.

Notebook MSI GT80 Titan s mechanickou herní klávesnicí.

Některé herní notebooky mají dokonce mechanickou klávesnici. V těch můžete najít několik typů snímačů, každému hráči a pro různé herní žánry mohou být vhodné jiné spínače. Celkově klávesnic je mnoho druhů od membránových přes mechanické a každý výrobce má ještě několik typů od každé. Třeba mechanické spínače se rozdělují do lineární, taktilní a taktilní s proklikem. Ty u každého výrobce ještě mohou mít různé parametry síly stisku apod.

Design může být extravagantní i decentní

Většina herních notebooků na sebe okamžitě upoutají pozornost. To ale nemusí být vždy žádoucí, třeba když si chcete zahrát něco na nudné poradě vedení. 🙂 Pokud se vrátíme k obrázku výše, kde jsme porovnávali tenký a tlustý herní notebook, tak na ně se dá aplikovat i předchozí věta. Tenký notebook ne všichni považují za herní, takže jím nevzbudíte velkou pozornost. Snad leda hučícími ventilátory.

MSI P65 Creator. 15palcový 144Hz notebook s 6jádrovým procesorem a grafikou Nvidia GeForce GTX 1070 Max-Q. I na tomto krasavci si zahrajete nejnovější hry.

A co závěrem?

V dnešní době si každý může vybrat co se mu líbí. Ale nezapomeňte že herní notebooky, nejsou jen silný procesor a grafika. Nicméně herní notebook v dnešní době potřebuje minimálně 4jádrový procesor. Ideálně takový, který má minimální základní frekvenci 2,0 GHz (lépe 2,5 GHz) a Turbo frekvenci co nejvíce nad 3 GHz, klidně i 4 GHz.

Pro pohodlné delší hraní jsou to i kvalitní klávesnice a displej. Top klávesnice jsou mechanické. I ty lze v noteboocích najít. Ale každému mohou vyhovovat jiné spínače.

Důležitý je i displej a nejde jen o velikost a rozlišení. Jde i o obnovovací frekvenci. Na rychlé hry je potřeba alespoň 144 Hz. Rozlišení naopak může být na škodu, protože 4K rozlišení notebookové grafické karty nemusí zvládnout. I tak si myslím, že 1920 × 1080 pixelů musí každému na úhlopříčce 15,6″ nebo 17,3″ stačit. 4K je 4× větší a více než 4× náročnější.

Na dnešní hry je potřeba hodně místa. SSD jsou drahá a malá, dostanete třeba jen 512GB NVMe SSD. To je sice super rychlé, ale nainstalujete tam ani ne 10 her. Ideální je kombinace Rychlého SSD a k tomu druhého magnetického disku s kapacitou třeba 1 TB čistě na hry. Rázem nemáte 0,5 TB ale 1,5 TB a to je znát.

Myslete na to, že herní notebook stojí peníze. Začínají na cenovce 20 tisíc korun a můžou jít klidně na 100 tisíc Kč. Nemůžete chtít od jezevčíka, aby běhal závody chrtů. Když chcete za 15 tisíc koupit notebook na hry, raději si pořiďte konzoli a k tomu obyčejný notebook. Budete na tom lépe.

avatar
  Odebírat  
Upozornit na
Blockchain a kryptoměny Chytrá domácnost Chytrá města Chytrá věda Chytrá zábava Chytrá zařízení Chytré aplikace Chytré automobily Chytré studie Chytré technologie Chytré zprávy IoT Průmysl 4.0 Tiskové zprávy
Alexa, jak se cítím? Amazon připravuje nositelnou elektroniku, která „čte lidské pocity“
Donášky jídla až do domů pomocí autonomních robotů: Ford a vize budoucnosti
Rok po GDPR: Apokalypsa se nekoná, Evropskou unií se inspirují další
Konečně! Huawei v ČR začne prodávat své notebooky MateBook

Poslední roky jsme vídali na výstavách notebooky značky Huawei, které vypadaly úžasně, a mohli jen slintat – jako mnoho další produktů...

Zavřít