Obrovský skok pro myš, důležitý krok pro člověka: 20 myších astronautů pomáhá zjistit, zda přežijeme na Marsu

Přestože odstartovala bez lidí, v raketě Falcon 9 živá posádka i tak nechyběla. Dvacítka malých hlodavců odstartovala v pátek 29.6. v lodi na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Mají důležitou misi, pomohou nám zjistit, jaké dopady na biologický rytmus organismů má pobyt ve vesmíru. 

Plánem je 90denní pobyt poloviny myší na orbitě, přičemž zbylých 10 se vrátí na Zemi už po 30 dnech. Výzkumníci chtějí zjistit, jaký vliv bude mít pobyt ve vesmíru vliv na cirkadiánní rytmus hlodavců, jejich mikrobiom a další fyziologické procesy. Myší “astronauti” jsou součástí studie probíhající pod taktovkou Centra pro spánek a cirkadiánní biologii (CSCB) Northwesternské univerzity v USA.

Cirkadiánní rytmus je jedním z biorytmů. Jeho délka je mezi 20-28 hodinami a má významný vliv na aktivitu organismů. Například u člověka střídání dne a noci ovlivňuje produkci hormonu melatoninu, usnadňujícího spánek.

Mikrobiom označuje bakteriální osídlení organismu. Pro lidi a další živé živočichy je důležitá vyváženost těchto organismů, které nám pomáhají mj. s trávením. Jedná se o soubor kvasinek, bakterií, hub, virů a prvoků.

Jedno dvojče ve vesmíru, druhé na Zemi

Nová studie staví na známém výzkumu CSCB, který zkoumal rozdíly ve vývoji dvojčat, z nichž jedno bylo na ISS a druhé žilo běžným životem na Zemi. Astronaut Scott Kelly a jeho dvojče Mark (také astronaut), pošložili jakožto zdroj hodnotných informací. Začátkem roku NASA zveřejnila studii, podle které měl Scottův pobyt vliv na 7 procent jeho genů.

Dvacítka myší mířících na ISS má taktéž, podobně jako zmínění kosmonauti, na Zemi své identické sourozence. Vědci jim budou připravovat stejné podmínky, jako jsou teploty a intenzita osvětlení, to vše s třídenním zpožděním.

Scott Kelly v 360° komoře na ISS s výhledem na Zemi a širé okolí (foto NASA)

Rizik je při cestě na Mars spousta. Může dojít ke ztrátě zraku, vzniku rakoviny, psychickým problémům, ale stále není jasné, jak dlouhé roky ve vesmíru ovlivní lidský organismus. Zatím nejdéle strávil ve vesmíru ruský kosmonaut Gennady Padalka se svými 879 dny během 5 misí. Nejdelší nepřerušený pobyt má za sebou  Valeri Polyakov s 437,7 dny.

Ačkoliv se 90 dní nemusí zdát jako dostatečně dlouhý čas pro zjištění zajímavých výsledků, je to podle vědců doba odpovídající 9 rokům v životě lidí. 

Zdroj: Futurism

avatar
  Odebírat  
Upozornit na
Blockchain a kryptoměny Chytrá domácnost Chytrá města Chytrá věda Chytrá zábava Chytrá zařízení Chytré aplikace Chytré automobily Chytré studie Chytré technologie Chytré zprávy IoT Průmysl 4.0 Tiskové zprávy
Ekonomická válka videoherních distribucí je tu: Epic a Discord stupňují tlak, jistotu nemá ani Steam
Virgin Galactic dosáhla hranice vesmíru: ambiciózní společnost konkuruje SpaceX
Chytrá PC skříň In Win 307 má místo předního panelu LED displej

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close

Není nad klasiku: VR pro Xbox se nekoná, zato dostane myš a klávesnici

Spolu s širším proměnou strategických plánů Microsoftu jsme se dočkali i dalších klíčových oznámení. Prvním z nich je, že Xbox nedostane slibovanou...

Zavřít