Alan Turing bezesporu patří mezi nejslavnější osobnosti britských dějin, a nyní se objeví na jejich 50librové bankovce. Za co vše byl ale tento výjimečný člověk zodpovědný?
Jeho role při prolomení šifrovacího kódu Enigma je dnes už legendární, ale to ani zdaleka nevystihuje šíři a rozmanitost jeho práce. Urychlení konce 2. světové války by stačilo samo o sobě, prolomení Enigmy bylo velmi důležitou součástí spojeneckých operací, avšak Turingovi, a to už je méně známo, vděčíme také za rozvoj počítačových věd.
Hned po válce totiž pracoval výpočetním stroji ACE, avšak vzhledem k poválčenému utajení projektu a neustálým zdržením nakonec projekt opustil; nakonec ovšem šlo o stroj, který položil základy budoucím mainframům.
Busta Alana Turinga na univerzitě v Surrey. Autor: Fernrohr
Průkopník výpočetních strojů
Turinga mimochodem zmiňuje i jeden z Neznámých velikánů, o nichž (ne)pravidelně píšeme: Konkrétně německý inženýr Heinz Billing z Institutu pro fyziku Maxe Plancka. Ten popisuje setkání mezi ním a dalším legendárním otcem počítačů, Konradem Zusem – vynálezcem prvního programovatelného počítače Turing-complete Z3. Setkání proběhlo tajně, po válce v roce 1947 v Göttingenu.
Na setkání byli tehdy dle Billingových memoárů ty největší hlavy, které chtěly, nehledě na poválečné křivdy, spolupracovat na vývoji výpočetních strojů, budoucích počítačů: Z britské strany Turing, Womersley a Porter a z německé strany Zuse, Billing a Walther.
V roce 1949 se Turing stal náměstkem ředitele v Computing Machine Laboratory v Manchesteru, a pracovla zde na softwaru jednoho z prvních počítačů s Von Neumannovou architekturou – Manchester Mark 1. Poté se začal věnovat abstraktnějším, matematickým dílům: Především Computing Machinery and Intelligence, kde se zabýval umělou inteligencí a kde představil slavný Turingův test.
Turingův test se pokusil definovat stav, ve kterém může být zdroj považován za inteligentní; principem je stroj, kterého člověk nedokáže podle odpovědí na rozmanité otázky rozeznat od jiného člověka.
Šifrovací stroj Enigma ze sbírky univerzity Carnegie Mellon: Zdroj: CMU
Příliš krátký život počítačového vizionáře
V roce 1948 také Turing začal pracovat na vývoji šachového programu pro počítač, který ještě ani neexistoval. Program byl dokončen v roce 1950 pod jménem Turbochamp, počítač, který by jej dokázal „rozjet“, byl však až Ferranti Mark 1 (komerční verze Manchester Mark 1), a to jen částečně – Turing musel sáhnout k poněkud drastickým opatřením, které způsobily, že výpočet jednoho tahu trval přibližně půl hodiny.
A to stále ještě není vše – věnoval se také matematické biologii a dalším pokročilým matematickým záležitostem.
V osobním životě byl homosexuálem, což nebylo v tehdejší britské společnosti povolené; za svůj vztah s 19letým Arnoldem Murraym dostal podmínku a také hormonální léčbu s chemickou kastrací, která nakonec skutečně vyústila v jeho neplodnost.
Za tuto obludnost se mu v roce 2009 po masivní internetové kampani omluvila vláda Gordona Browna a královna Alžběta II. mu v roce 2013 dala posmrtnou amnestii.
Model Turingova výpočetního stroje. Zdroj: Rocky Acosta, Wikipedia.
Alan Turing zemřel mladý, ve svých 41 letech v roce 1954. Důvodem byla otrava kyanidem, přičemž dosud není zcela jasné, zda šlo o sebevraždu nebo pouhý omyl. Kdo ví, co by Alan Turing ještě dokázal, žít o něco déle?
Nyní ho jeho rodná země ocení znovu, a objeví se na 50librové polymerové bankovce, která se do oběhu dostane v roce 2021. Podobná posmrtná úcta je u jednoho z otců počítačových věd bezpochyby vhodná.
