Na průběh našeho stárnutí má vliv životní styl a také geny. Jejich dopad ale odborníci dlouhodobě podceňovali. Nová studie provedená na dvojčatech zjistila, že promlouvají do našich životů mnohem více, než se myslelo.

Jenom pro upozornění, výzkum nepopírá životní styl jako zásadní faktor, který zpomaluje stárnutí. Jenom doplňuje důležitý „dílek do skládačky“. Za výzkumem stojí odborníci ze špičkového Weizmannova institutu věd v Izraeli,⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jednoho z deseti nejprestižnějších vědeckých pracovišť světa.  Zhruba 55 procent variability lidského života ovlivňují geny, zjistili.

Stárnutí ovlivňuje životní styl a geny. Zdroj: Unsplash

Předchozí studie přitom odhadovaly 20 až 25 procent. V některých vědeckých pracích ukazatele klesly až na 6 procent. Podle izraelských odborníků je jejich zjištění zásadní pro správné chápání genetického stárnutí a hledání genů souvisejících s dlouhověkostí.

Molekulární biolog Ben Shenhar k tomu řekl:

„Po mnoho let se předpokládalo, že lidský život formují téměř výhradně negenetické faktory, což vedlo ke skepsi ohledně role genetiky ve stárnutí.“

Dlouhověkost zapsaná v genech

Izraelský tým k těmto závěrům došel analýzou dat tisíců dvojčat, včetně údajů o sourozencích vychovaných odděleně. Data dvojčat jsou pro genetické studie cenná. Oddělují vliv genů na jedince od všeho, čemu čelí po narození, jako je životní styl, strava a vzdělání.

Délku života máme zapsanou v naší DNA. Zdroj: Unsplash

Konec lidského života vědci ve studii definovali jako vnitřní (stárnutí a genetika) a vnější (nehody, infekce a další). Pomocí matematických modelů úmrtnosti došli k závěru, že s přibývajícím věkem roste pravděpodobnost vnitřního úmrtí.

Podle vědců je podobný vliv dědičnosti patrný i v dalších lidských vlastnostech, jako jsou fyzické parametry (výška, hmotnost). Vzhledem k tomu, že má genetika zásadní vliv na určování délky života, experti chtějí zjistit, jaké konkrétní geny v tom hrají roli.

Zdroje: ScienceAlert, Science